Dobrovolných dárců krve je podle aktuálních dat z transfuzních oddělení nemocnic, které má MF DNES k dispozici, zhruba čtvrt milionu. K pokrytí potřeb nemocnic by jich ale mělo být nejméně o 50 tisíc víc.
„Klesá rezerva například pro případ chřipkové epidemie mezi dárci nebo vyšší spotřeby při hromadném neštěstí. Budoucnost je nejistá,“ upozorňuje Petr Turek, primář Transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze.
Nemocnice na kraji města a ve ztrátě. Firmy kritizují dotace malým špitálům |
Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby dobrovolných dárců bylo v zemi kolem čtyř procent populace - v případě České republiky tedy zhruba 400 tisíc. „V okresech Litoměřice a Teplice přitom darují krev méně než dvě procenta obyvatel. Nedostatečná rezerva se projevuje především v opakovaném nedostatku transfuzních přípravků červených krvinek některých krevních skupin,“ upozorňuje Jiří Masopust, primář Transfuzního oddělení v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.
Podle lékařů mladí lidé v posledních letech dávají raději plazmu za finanční náhradu, která se pak používá na komerční výrobu léků. Plazmaferetická centra, která se komerčními odběry zabývají, odkazují na to, že dobrovolní dárci krve ubývají všude v Evropě kvůli klesající populační křivce u mladých lidí.
„Pokles souvisí se stárnutím populace obecně a má největší dopad na skupinu prvodárců, nezávisle na tom, zda dárci dostávají finanční kompenzaci, nebo ne,“ říká Milan Malý ze Sdružení pro plazmaferézu.
Pětkrát víc než evropský průměr
Češi přitom poskytují mnohem více plazmy pro komerční zpracování, než je tomu ve většině evropských zemí. „Při přepočtu na počet obyvatel v České republice převyšuje odebraná plazma v komerčních centrech až pětkrát evropský průměr a zhruba třikrát množství, které bychom potřebovali na výrobu léků z plazmy, potřebných pro léčbu našich pacientů,“ upozorňuje primář Petr Turek.
Podle lékařů z transfuzních stanic by měl stát činnost plazmaferetických center a nemocnic koordinovat. Zvlášť v situacích, kdy má konkrétní nemocnice akutní nedostatek krve, například o letních dovolených.
Ministerstvo zdravotnictví ale žádné opatření nechystá. „Nejsme zastáncem regulace volného trhu. V minulosti se totiž podobné regulace příliš neosvědčily, viz mezinárodní arbitráže,“ odpověděla na dotaz MF DNES mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
V Břeclavi vzniklo centrum pro odběr krevní plazmy |
Za jeden odběr plazmy je finanční náhrada 600 korun, za měsíc až 1 200 korun. „Není to jen o penězích, ale o pomoci druhým. Vaše plazma bude použita pro léčiva, která jsou nenahraditelná,“ lákají komerční centra v reklamách nové dárce.
Některé životně důležité léky se totiž dají vyrobit pouze z plazmy - potřebují je například lidé s imunitním onemocněním, při vrozených krvácivých stavech nebo při velkých úrazech a operacích. Výroba a prodej těchto léků ale už žádná charita není.
Medikamenty z plazmy spadají do běžného portfolia farmaceutických firem, jejichž obraty se pohybují v řádu stovek miliard korun. „Podnikání v souvislosti s odběry generuje zisk z dobrovolného daru. Tento zisk může být odveden do jiných oblastí, které nesouvisí s dárcovstvím,“ poukazuje na současný problém Petr Biedermann, primář Transfuzního oddělení Nemocnice České Budějovice.
Podle lékařů je obzvlášť znepokojující, že se plazmaferetická centra obracejí zejména na mladou populaci. „To zvyšuje nejistotu toho, kolik bude dobrovolných dárců krve v budoucnu,“ říká Turek.
Zdroj: Společnost pro transfuzní lékařství
Česko je zdroj plazmy pro Evropu
S tím však nesouhlasí Sdružení pro plazmaferézu. „Dárci krve a krevních složek na transfuzních stanicích a dárci krevní plazmy pro průmyslové zpracování jsou dvě zcela odlišné skupiny, které se prakticky neprolínají. Různé formy kompenzování dárců fungují na celém světě,“ říká její zástupce Milan Malý.
Češi jsou přitom v poskytování plazmy za peníze evropskými rekordmany. Upozorňuje na to například primář Jiří Masopust a odkazuje se na aktuální zprávu EDQM Rady Evropy ohledně dárcovství krve v evropských zemích. Z té je patrné, že Česká republika v tomto „oboru“ jednoznačně vládne (ve zprávě není zahrnuto Rakousko, které je na tom zřejmě podobně jako ČR, pozn. red.), s odstupem následuje Německo, asi polovičních hodnot dosahuje Nizozemsko. Další země následují s už výrazně nižšími objemy.
I malé nemocnice mohou být ziskové, tvrdí šéf Penty pro zdravotnictví |
Jen pro představu: Údaje, kterými disponují transfuzní oddělení tuzemských nemocnic, říkají, že v roce 2016 bylo v celé České republice technikou plazmaferézy odebráno zhruba 613 tisíc litrů plazmy k průmyslovému zpracování.
Lékaři navíc poukazují na to, že Češi v posledních letech začali zároveň dojíždět do příhraničních odběrových center v Německu a Rakousku, kde dostanou více peněz. Takže celkové množství plazmy může být ještě o něco vyšší. Prvenství Čechů je podle lékařů dáno i tím, že v některých zemích je placený odběr plazmy zakázán.
V současnosti funguje v České republice 20 plazmaferetických center, z toho pět vzniklo v posledních třech letech. „Centra ale nezaznamenávají nárůst objemu odebrané krevní plazmy. Prakticky všechna dárcovská centra bojují s úbytkem dárců,“ tvrdí Milan Malý. Aktuální data o úbytku dárců k oficiálnímu zveřejnění však společnost zatím nemá k dispozici.
Plazmaferetická centra se domnívají, že spolupráce s nemocnicemi funguje velmi dobře. „Systém, který máme v ČR, vychází z toho, co dělají po desetiletí v Německu a Rakousku, a je obecně po celém světě dáván za příklad úspěšného soužití transfuzní služby a dárcovských center specializovaných na krevní plazmu,“ dodává Malý.
