Rozesmátý muž na plakátku ukazuje na kresbu nové budovy Obchodního domu na zlínském náměstí Práce, kterou zdobí zimní motivy a pod níž je nápis: „Také vy byste měli patřiti k širokému okruhu statisíců našich zákazníků.“
Na první pohled není na tomto sdělení nic zvláštního, jedna z mnoha baťovských reklam. Jenže důležité je datum jejího uveřejnění – 21. prosince 1931.
„To jednoznačně dokládá, že už na Vánoce 1931 se v novém Obchodím domě prodávalo. Mylně se často uvádí, že budova byla zprovozněna až v roce 1932,“ řekl historik z Informačního centra Baťa zlínské univerzity Zdeněk Pokluda.
Toto oznámení našel v baťovských novinách Zlín. A nebylo jediné. Ve stejném titulu lákala reklama k nákupům už 18. prosince.
„Nezapomeňte před odjezdem na vánoční dovolenou prohlédnouti si naši bohatě zásobenou skupinu hraček v novém Obchodním domě Baťa Zlín,“ stojí v novinách.
Doplněno je zboží i s cenami. Tak například hračky byste pořídili již od jedné tehdejší koruny, aktovky od 25 Kč, za stejnou sumu byste koupili dámské kabelky nebo cestovní kufr. Jestliže byste chtěli dítko potěšit houpacím koníkem, museli byste zaplatit 59 Kč.
Právě Obchodní dům nacházející se v centru Zlína nyní prochází velkou rekonstrukcí, která mu má vrátit podobu, již mu vtisknul architekt F. L. Gahura (dostavba zadní části byla dílem Vladimíra Karfíka).
Noviny psaly o vzniku mrakodrapu
O začátku prací na budově sporu není. „13. září 1930 noviny psaly o zahájení stavby nového obchodního domu a na fotografii čtenáři viděli terén staveniště s bagrem,“ poznamenal historik.
Firemní noviny se stavbě věnovaly i v následujících měsících, kdy informovaly o tom, jak práce postupují. Důležité je datum 12. června 1931.
Baťovskému obchodnímu domu chybí výztuž stropů. Na stavbě se šetřilo |
„Tehdy byla v novinách Zlín uveřejněna ilustrace, která ukazuje právě dokončenou železobetonovou kostru Obchodního domu a novostavbu nazývá mrakodrapem. O necelý měsíc později už i další noviny informují, že nad Zlínem vyrostl nový mrakodrap,“ upozornil Pokluda.
Fakt, že dělníci stavbu dokončili už ke konci roku 1931, potvrzuje novinová reportáž ze 4. prosince. Popisuje novostavbu, ve které „v minulých týdnech skončili (...) poslední práce malíři a natěrači, odešli čističi (...) a hned za nimi počali druzí zařizovati jednotlivé etáže“.
„Otevřelo se k Vánocům 1931, vánoční termín byl u Bati vždy klíčový. Postupně potom přibývaly další zprovozněné prostory. A to je zřejmě příčinou tradovaného omylu, že budova sloužila až od roku 1932,“ domnívá se historik.
Svislá města a vysokostavby
Desetietážový Obchodní dům byl ve Zlíně velkým divem a oficiálně i prvním mrakodrapem. V roce 1933 k němu přibyl hotel Společenský dům (dnešní Moskva) a koncem desetiletí 21. budova Baťových závodů.
Pro Tomáše Baťu byly mrakodrapy symbolem moderní doby, fascinovaly ho už od návštěvy v Americe v roce 1905. Firemní noviny se často věnovaly informacím o „svislých městech“ nebo „vysokostavbách“.
A teď se mu podařilo takovou budovu postavit v jeho městě. Dobový tisk ji označoval za „největší dům služby v Evropě“, který je podle zásad šéfa podniku (tak byl označován Tomáš Baťa) přístupný každému, i nekupujícímu.
„Dnes taková poznámka působí úsměvně, ale tehdy to opravdu bylo něco nevídaného,“ podotkl Pokluda.
Na přelomu února a března 1932 noviny popisují několik podlaží nového Obchodního domu, v němž už každé oddělení má své definitivní umístění.
Řeznictví s bazénem pro kapry
Například do suterénu, kam těsně před uzavřením budovy letos v létě lidé chodili do zverimexu, Baťa umístil mlékárnu a řeznictví.
„Byl tam také bazén, v němž plavali živí kapři. Noviny upozorňovaly i na to, že ventilační zařízení měnilo každou chvíli vzduch, takže v celém obchodě nebylo ani stopy po známém ovzduší řeznických krámů,“ popsal historik.
V přízemí se nacházely potraviny, nádobí, elektrické potřeby a hračky, v prvním patře oblečení, ve třetím pak jídelna pro zákazníky.
Známý nápis Obchodní dům, který dělníci sundali při současné rekonstrukci teprve před pár týdny, se na střeše budovy objevil až po smrti Tomáše Bati - zemřel 12. července 1932 při letecké nehodě v Otrokovicích.
„Noviny o instalaci nápisu psaly 3. prosince 1932 a zhruba o rok později přinesly i článek o tom, že se v roce 1934 v budově bude instalovat pohyblivé schodiště, a to jako první v republice,“ uvedl Pokluda.
Přístavba podle Karfíka
Poslední „baťovská“ změna potkala Obchodní dům v červenci 1934, kdy se podle návrhu Vladimíra Karfíka buduje přístavba na jižní straně. Sloužila kuchyni a závodní jídelně.
O půl roku později se všechny výrobny, jež dosud byly v suterénu, stěhují do nové tříetážové budovy v Prštném.
Od července 1936 pak suterén zaplnil prodej potravin, lidé mohli koupit lahůdky, maso, mléko, navštívit bufety.
„Obchodní dům byl pro zákazníky připraven tak, aby se tu cítili jako na Západě, jako v Americe, protože pan šéf Tomáš Baťa chtěl mít všechno dokonalé, perfektní. Vždyť razil zásadu: Dělejme třeba sebenepatrnější věc, ale dělejme ji nejlépe na světě,“ upozornil Pokluda.
17. srpna 2017 |
