Při zahájení přestavby obchodního domu, který je jednou z výrazných dominant centra Zlína a připomínkou slavné baťovské éry, si majitelé přáli jediné, aby statické konstrukce ojedinělé stavby nebyly narušené.
Po zhruba čtvrt roce od chvíle, kdy stavební práce na Prioru začaly, je jasné, že jejich přání nebylo vyslyšeno. Některé nosné konstrukce budovy nebyly staticky v dobrém stavu.
To způsobuje problémy, vyžaduje úpravy a může oddálit plánovaný termín otevření prvních prodejen, který je stanoven na léto příštího roku. Současně to ukazuje, že ani ve 30. letech minulého století, pod taktovkou firmy Baťa, nebylo vše postaveno dokonale.
„Když jsme odstrojili plášť budovy a podívali se do nosných konstrukcí, zjistili jsme, že musíme zesílit stropní desky. Betonu v nich bylo dost, ale nebylo v nich tolik výztuže, jako bylo uvedeno v plánech. V dnešní době jsou už navíc požadavky na statické zabezpečení budov daleko vyšší než tehdy,“ přiblížil předseda představenstva firmy Prior Radovan Pilich.
„Můžeme tak vidět, že i v době firmy Baťa některé věci trochu šidili. Nebyly udělané tak, jak se očekávalo,“ upozornil.
Architekt: Může to souviset s ekonomií a rychlostí výstavby
Zesilování stropních desek není jediným opatřením, jež je třeba udělat. Kvůli špatné nosnosti musela firma zbourat přístavbu na jižní straně budovy a stavět ji bude znovu. I tam byly technické nedostatky.
Pilich ale současně říká, že nešlo o žádný vyložený šlendrián. „Budova sloužila skoro sto let. Úplně odbyté to nebylo,“ míní.
Podle architekta Ivana Bergmanna, který má přehled o baťovských stavbách a před lety byla podle jeho návrhu opravena 21. budova Baťových závodů, se u starších staveb firmy Baťa nedostatky v nosných konstrukcích občas objevují.
„Stavitelské a konstrukční problémy mě u těchto staveb nepřekvapují. Zřejmě se tehdy šetřilo. Těžko se dá předpokládat stavební nekázeň, to by si nikdo u Baťů nedovolil, ale může to souviset s ekonomií a rychlostí výstavby,“ nastínil Bergmann.
Míní tím to, že by si zřejmě nikdo přímo na stavbě netroufl budovu konstrukčně ošidit, ale aby byla hotová rychle a levně, nedělala se stoprocentně podle plánů.
„Důvody si můžeme jenom domýšlet,“ doplnil Bergmann s tím, že drobné problémy byly i u rekonstrukce 21. budovy.
Potíže s výztužemi byly i u dalších baťovských budov
A jsou také u Domu umění ze 30. let, který se přestavuje na původní Památník Tomáše Bati (o této stavbě čtěte zde).
„Někde chybí výztuž nebo je umístěná jen v jednom místě,“ upřesnil Jiří Stacke, předseda představenstva firmy Zlínstav, která přestavbu provádí.
„I na dalších rekonstruovaných baťovských stavbách ve Zlíně se obvykle přijde na to, že Baťa stavěl velmi úsporně a na materiálech hodně šetřil. Skutečnost bývá oproti plánům jiná,“ míní Stacke, jehož firma opravovala i některé další baťovské stavby ve Zlíně.
Potíže s výztužemi byly také u 14. a 15. budovy v továrním areálu, z nichž je dnes galerie, muzeum a knihovna. Ty však byly postaveny až po 2. světové válce.
Statika byla narušená také u staveb 24, 25 a 26 v továrním areálu, u nichž byl při výstavbě použit hlinitanový cement, který časem ztrácí své schopnosti. Firma Cream, která je vlastnila, je nechala zbourat. V současnosti řeší zlínská radnice potíže se statikou i u další stavby z baťovské éry - Velké kino je kvůli tomu od loňského března uzavřené (více zde).
Cíl do zimy: částečně opláštit kostru budovy
Budova Prioru je nyní obnažená až na skelet, investor by chtěl kostru stavby do zimy alespoň částečně opláštit, aby mohl pracovat uvnitř.
„Zatím nemůžeme kvůli komplikacím se statikou dělat nové podzemní patro za Priorem, museli jsme to odsunout na zimní měsíce. Snad nebude tuhá zima,“ přeje si Pilich.
Pořád doufá, že nebude nutné měnit původní časový harmonogram, podle něhož už by se měl supermarket v přízemí a některé další obchody otevřít příští rok v létě. Zbývající část potom do konce roku. „Rádi bychom otevřeli co nejdříve, aby si lidé nezvykli na nakupování jinde,“ dodal Pilich.
Budova se vrátí do téměř původního stavu
Prodejny budou v prvních dvou podlažích a budou zaměřené na zdravý životní styl. Ve třetím až šestém podlaží vzniknou kanceláře, od sedmého do devátého bude čtyřhvězdičkový hotel, jehož součástí budou sauny, wellness i skleněná nástavba na střeše vysoké budovy. Tyto prostory bude provozovat místní firma HP Tronic.
„Hodláme vytvořit něco unikátního,“ slibuje Daniel Večeřa, který zatím nechce možnost zpoždění přestavby komentovat.
Památkově chráněná budova se vizuálně vrátí do svého téměř původního stavu, v jakém vyrostla v roce 1932 podle návrhu architekta Františka Lydie Gahury (více zde).
„Pro nás bylo stěžejní, aby přestavba zachovala železobetonovou nosnou konstrukci a vzhled,“ řekl Ladislav Buchta z Národního památkového ústavu v Kroměříži.
1. srpna 2017 |
