„Snad jedině jít zapálit svíčku do kostela,“ trpce se pousmál Roman Osička, šéf Rybníkářství Pohořelice.
Vyzrát nad přírodou by teď rybníkářům měli pomoci vědci z brněnské Mendelovy univerzity. V příštích pěti letech prozkoumají, jak chovat ryby i v podmínkách stále drsnějších klimatických změn. Na projekt získali více než 18 milionů korun od ministerstva zemědělství. Mají vymyslet, jak udržet zdravé prostředí v rybnících a stabilizovat tak kvalitní produkci ryb.
Dnes jsou rybníky zatížené živinami, hlavně fosforem. Nadměrně se v nich množí planktonní společenstva. Voda se zjednodušeně „kazí“. A nadměrné výkyvy počasí tomu nahrávají. „V podmínkách extrémních agrometeorologických situací to může vést i k úhynu ryb nejčastěji proto, že ve vodě chybí rozpuštěný kyslík,“ vysvětlil Radovan Kopp z Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelovy univerzity.
Zdejší vědci, ale i odborníci z Akademie věd ČR a Vysokého učení technického v Brně se teď spojili s podniky, které ryby chovají. Pět let budou sbírat data o hospodaření v rybnících, zkoumat vodní prostředí i sedimenty a srovnávat je s historickými daty.
Právě pochopení toho, jak se rybník chová, je podle vědců klíčové. Mohou tak předpovědět, kdy se v něm začne dít něco nežádoucího, co může negativně ovlivnit chov. Na základě toho navrhnou postupy pro obhospodařování i v podmínkách extrémních změn. „Hlavním výsledkem bude model predikce rizika výskytu kyslíkových deficitů v rybnících,“ uzavřel Kopp.
