Žena v mé funkci musí být třikrát tvrdší než muž, říká nejmladší rektorka

  15:42aktualizováno  15:42
Mendelova univerzita v Brně má novou rektorku – devětatřicetiletou Danuši Nerudovou. Historicky první žena v čele školy chystá první změny a hodlá se vyjadřovat ke společenskému dění.

Devětatřicetiletá Danuše Nerudová je historicky první ženou v čele brněnské Mendelovy univerzity. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Nejmladší. To označení se s Danuší Nerudovou, novou rektorkou Mendelovy univerzity v Brně, táhne snad celou kariéru. Na provozně ekonomické fakultě byla nejmladší vedoucí Ústavu účetnictví a daní, na univerzitě nejmladší docentkou, profesorkou, prorektorkou a od čtvrtka i nejmladší rektorkou.

Ještě před nástupem do funkce na sebe upoutala, když zkritizovala fakt, že prezident Miloš Zeman nové rektory jmenoval bez ceremoniálu.

Jmenovací dekret vám nakonec předal v úterý ministr školství Robert Plaga (ANO) v pražském Karolinu. Opravdu vám tak vadí, že to neudělal prezident?
Vidím v tom problém. Byla tu dlouholetá tradice, která se najednou změnila. Jestli předávání probíhalo na Hradě nebo v Karolinu, není až tak důležité. Jenže my jsme se o této změně dozvěděli na poslední chvíli a z tisku, nikoli z odboru protokolu hradní kanceláře. Takto důležitý akt se navíc nenechává dva dny před nástupem do funkce. Běžně se takové věci řeší dva týdny předem. Jistou míru nejistoty to u současných rektorů vytvářelo.

Rektoři se často vyjadřují k veřejnému dění. Například názory Mikuláše Beka z Masarykovy univerzity na současnou politickou situaci jsou známé. Hodláte i nadále být veřejně slyšet?
Určitě. Z jednoho prostého důvodu. Univerzity vždy hrály významnou roli v celospolečenském dění a stály u řady klíčových momentů ve vývoji české společnosti. Kdo jiný než univerzity by měl být ve veřejném prostoru slyšet?

Nejenže jste nejmladší zvolenou rektorkou, ale také první ženou ve vedení Mendelovy univerzity. Nebude o to těžší vybudovat si respekt?
Domnívám se, že člověk si získává respekt činy, nikoli funkcí. Já jsem respekt měla i před nástupem do funkce. Prošla jsem si tím od začátku. Byla jsem nejmladší vedoucí Ústavu účetnictví a daní, nejmladší docentkou i profesorkou, nejmladší ženou prorektorkou i rektorkou. S poznámkami na věk jsem se ale setkala, i když si myslím, že to spíš souvisí s tím, že jsem žena. Na tradičních univerzitách, jako je také ta naše, není zvykem, aby v takové funkci byly ženy. Aby se do ní žena vůbec dostala, musí být třikrát tvrdší než muž. Bohužel společnost nás bere jako slabší článek. Já si už zažila jako prorektorka, jaké to je, být ve vedení univerzity jedinou ženou. Když se vyskytl problém, útoky v první fázi směřovaly na mě.

Brněnští rektoři

  • Masarykova univerzita – Mikuláš Bek (od 2011): Druhé funkční období mu končí už v příštím roce. Potřetí kandidovat nemůže, ale z veřejného života zmizet nechce, proto by se rád stal senátorem.
  • Vysoké učení technické – Petr Štěpánek (od 2014): Prezident letos stvrdil jeho pokračování ve funkci rektora školy. Za Štěpánkova prvního funkčního období se například podařilo dokončit komplex laboratoří Ceitec VUT.
  • Veterinární a farmaceutická univerzita – Alois Nečas (od 2018): Jeho zvolení doprovázel nesouhlas z řad studentů a některých pracovníků. Bývalý děkan fakulty veterinárního lékařství podle nich vytváří nepříjemnou atmosféru na univerzitě a navíc stojí za odchodem kvalitních pedagogů.
  • Janáčkova akademie múzických umění – Petr Oslzlý (od 2018): Dramaturg Divadla Husa na provázku chce podporovat zapojení univerzity do veřejných akcí.
  • Univerzita obrany – Bohuslav Přikryl (od 2012): Brigádní generál patří mezi uznávané odborníky na automatizované systémy řízení palby dělostřelectva.
  • Mendelova univerzita – Danuše Nerudová (od 2018)

Vaší vizí je naopak zaměřovat univerzitu k rovným příležitostem mezi muži a ženami. Co tím konkrétně máte na mysli?
Ve vedení univerzity bude zastoupení žen a mužů vyvážené. Ráda bych vytvářela pro ženy takové podmínky, aby mohly budovat svoji kariéru. Je důležité být pozitivním vzorem, ve funkci se neuzavřít, ale předávat zkušenosti dalším ženám. Nějakým způsobem je mentorovat. Teď bych ráda, abychom na univerzitě udělali genderový audit. Tady bych ale chtěla zmínit, že nejsem feministka. To je něco jiného.

Chcete rovné příležitosti, genderový audit, ale proti feminismu se vymezujete. Proč?
Feministky chtějí, aby ženy a muži byli stejní. Dle mého názoru ale být stejní nemůžou. Jsme dva odlišné živočišné druhy. Gender říká, že muž a žena jsou odlišní, ale to neznamená, že by neměli mít stejné příležitosti.

Chystáte personální změny?
Samozřejmě, když se mění vedení, někteří lidé odcházejí a jiní přicházejí. Já bych to nutně nespojovala s mým nástupem do funkce. Je to koloběh života v dané organizaci.

Žen ve vedoucích pozicích v akademické sféře obecně moc není. Jste v kontaktu i s jinými z dalších univerzit, jež na těchto místech jsou?
V tuto chvíli s nimi v kontaktu ještě nejsem, protože jsem neměla funkci, z níž bych je oslovila. Ale ráda bych se v této otázce angažovala. Aktuálně mezi nově jmenovanými rektory jsme jen dvě ženy.

Co chystáte pod svým vedením na škole změnit?
Řízení lidských zdrojů. Ty se u nás na univerzitě vůbec neřídily. Neměli jsme tu žádné oddělení, a to je to, co chci jako první zavést. Jedna z prvních věcí, která s tím souvisí, je změna odměňování pracovníků tak, aby místa na univerzitě byla konkurenceschopná. Aby pracovníkům stálo za to psát evropské projekty, aby místa byla motivační. Aby věděli, že když budou odvádět dvojnásobné výsledky než kolegové, dostanou jiné platové ohodnocení. Řešíme teď změnu mzdové tabulky a rozpočtových pravidel. Proměnu vnitřního prostředí univerzity považuji za zásadní. Potřebujeme obnovit atmosféru důvěry ve vedení.

To bylo pro vás hlavním podnětem, proč jste se vůbec rozhodla kandidovat?
Původně jsem měla úplně jiný plán. Osm let jsem celkem tvrdě pracovala. Docenturu jsem dělala, když byl první syn malé dítě, profesuru s druhým malým synem. Trošku jsem si chtěla odpočinout a vydat se s manželem na cestu kolem světa. Jenže na univerzitě byla situace opravdu špatná a všichni jsme cítili, že přešlapujeme na místě a nevydáváme se řízeným směrem. Jenže nepřišel nikdo, kdo by to změnil. Kolegové pak navrhli, že bych mohla já. Smála jsem se, protože u nás na univerzitě přece žena nic změnit nemůže. Dlouho jsem to odmítala. Pak jsem si uvědomila, že jsem člověk, který nemůže po podřízených něco chtít a sám nejít příkladem. Kývla jsem na to s vědomím, že se to stejně stát nemůže. Akademický senát by mě přece nezvolil. A ono se to stalo.

Také jste říkala, že plánujete zlepšit postavení školy v mezinárodních žebříčcích. Jak?
Pro to se musí udělat celá řada věcí. Naše vzdělávání musí mít daleko větší vazbu na praxi. Já bych byla velmi ráda, abychom byli schopní mít tu židle pro zahraniční profesory. Aby naši pracovníci dostávali zpětnou vazbu od zahraničních kolegů. S tím souvisí, že musíme vědce naučit, že se nestačí ve výzkumu dobrat jen nějakého výsledku, ale samotný výzkum musí mít nějaký veřejný dopad. To je ta role, kterou by univerzity měly hrát. Jsme financováni z veřejných peněz, měli bychom tedy přispívat k rozvoji společnosti.

Přednášela jste v OSN o daňové problematice, ze závěrů vašeho výzkumu čerpá Evropský parlament či komise pro reformu globálního zdanění. Je tohle ten směr, kterým chcete, aby se vydali i ostatní kolegové?
Kolegové chemici teď zkoumají, jakým způsobem by se mohly uplatnit v lékařství nanočástice. Zabývají se diagnostikováním karcinogenu prostaty. To jsou problémy, které společnost trápí. Ale trápí ji i jiné, jež nesouvisejí s přírodními vědami. Jsou více ze socioekonomické oblasti. My jsme před šesti lety začali zkoumat jeden problém. Ostatní se nám smáli a říkali, že děláme výzkum do šuplíku. Za pět let se tím ale začala zabývat Evropská komise. Přišli jsme s materií pro politické rozhodování.

Nejčtenější

Slavná vězenkyně Věra Sosnarová v gulagu nikdy nebyla, doložil historik

Podle životního příběhu Věry Sosnarové vznikla kniha Krvavé jahody.

Věra Sosnarová je známá jako jedna z posledních českých pamětnic sovětských koncentračních a pracovních táborů. Už před...

Norská dvojčata Marcus & Martinus sobotním koncertem pobláznila Slavkov

Koncert norských dvojčat Marcuse & Martinuse v Slavkově u Brna vzbudil davové...

Kdekoliv se dvojčata Marcus & Martinus objeví, vzbudí davové šílenství. Nejinak tomu bylo i ve Slavkově u Brna na...

Vynálezce z Blanska svými nápady předběhl dobu, žasnul nad ním i Edison

Vynálezce Ericha Roučku, který v Blansku položil základ místního...

Měl výjimečný talent. O cokoliv se zajímal, v tom přišel s nějakým objevem či vynálezem. Ericha Roučku, který v Blansku...

VIDEO: Smrt v autě přímo před vámi. Policie varuje před únavou při řízení

Nehoda

Záběry z hrozivé srážky, při níž se minulý týden čelně střetla dvě auta na tahu z Brna na Vídeň, zveřejnili policisté...

Havlát: Když se mi něco povede, mám nutkání to zase chytit

Martin Havlát v dresu Komety při svém loučení s kariérou.

Letní počasí se zrovna na jižní Moravě skrylo za mraky a občasné přeháňky. Martina Havláta to nevykolejilo. Přestože se...

Další z rubriky

U Ostrovánek začal při sklizni hořet kombajn. Škoda je 9 milionů korun

Na pole už vyjely kombajny několika společností.

Ve čtvrtek krátce po čtrnácté hodině zasahovali hasiči u požáru kombajnu na poli u obce Ostrovánky (okres Hodonín)....

Díky technologiím z Brna se na evropské raketě objeví i česká vlajka

Speciální zařízení pro vrchní část rakety Vega vyvinuli v brněnských...

Vůbec poprvé se vlajka České republiky objeví na evropské raketě, která na podzim zamíří do vesmíru. Bude to díky...

Z Hodonína za slovenskou hranici se lidé po patnácti letech svezou vlakem

Na přejezdu v obci Čenkov na Příbramsku se ráno srazil vlak se sanitkou,...

Nasednout kvůli výluce na železnici místo vlaku do autobusu je pro cestující vcelku běžná věc. Od příštího pondělí si...

Advantage Consulting, s.r.o.
SUPERVIZOR HLAVNÍ ÚČETNÍ KNIHY/MAJETKU

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 60 000 - 75 000 Kč

Najdete na iDNES.cz