Výsledná dohoda o obchodních vztazích mezi EU a Británií bude podle ní výhodná i pro Severní Irsko. „Pokud to tak nebude, budeme hledat specifická řešení pro jedinečnou situaci Severního Irska,“ podotkla.
Mayová před odletem do Bruselu jednala s šéfkou severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Arlene Fosterovou. Ta po schůzce uvedla, že Británie podstatně změnila text svého návrhu dohody s Evropskou unií o brexitu.
Mayová se při rozhovoru s Fosterovou snažila nalézt kompromis mezi dosud neslučitelnými požadavky strany a irského premiéra Lea Varadkara ohledně hranice mezi oběma částmi irského ostrova (více o složitém vyjednávání s Irskem se dočtete zde).
Otázka hranice byla jedním ze zásadních témat, jejichž vyjasněním podmiňovala EU posun v jednáních o brexitu.
Fosterová novinářům řekla, že ji výsledek rokování s Mayovou potěšil. „Ukázalo se, že nebude existovat žádná červená čára v Irském moři (oddělujícím Severní Irsko od zbytku Británie). Jasně bylo potvrzeno, že celé Spojené království opouští Evropskou unii, že opouští jednotný trh a celní unii,“ uvedla.
Podle šéfky DUP stále ještě existují nevyjasněné otázky, k jejichž vyřešení pro nedostatek času nedošlo. „Domníváme se, že bylo třeba dál jednat. Ale premiérka se rozhodla odjet do Bruselu,“ řekla Fosterová.
Práva občanů z EU a finanční vyrovnání
Podle Evropské komise nastal v rozhovorech o brexitu dostatečný posun k tomu, aby bylo možné jednat o budoucnosti vztahů po odchodu Británie z Evropské unie. Po ranním setkání s Mayovou to oznámil předseda komise Juncker.
Konečné rozhodnutí, zda rozhovory například o nových obchodních vztazích skutečně budou moci začít, musí udělat premiéři a prezidenti ostatních 27 zemí Unie na summitu příští týden. Výsledek první fáze brexitového rokování označil Juncker před novináři za kompromis a závěr dlouhé a intenzivní diskuse.
Mayové a zástupcům Evropské unie se tak podařilo dokončit rámcovou dohodu o řešení tří základních témat první etapy brexitových rozhovorů, což při jejich posledním setkání v pondělí nebylo ještě kvůli vnitřním sporům v Británii možné. „Britská premiérka mne ujistila, že má podporu britské vlády,“ řekl v pátek novinářům Juncker.
Mimo otázky hranic s Irskem se podařilo dojednat také dostatečný pokrok v otázkách práv občanů z EU žijících v Británii. Práva těchto lidí zůstanou podle Junckera zachována. „To se týká také práva občanů EU žít, pracovat a studovat, sjednocování rodin, ochrany práv dětí, zdravotní péče, penzí a sociálního zabezpečení,“ vypočítal předseda komise a připomněl, že analogicky se věc týká i britských občanů usazených jinde v Evropské unii. Vyřešena byla také otázka vztahu britských soudů a Soudního dvora EU.
Dosaženo bylo i dohody o tom, jak Britové vyrovnají finanční závazky, které na sebe vzali jako členská země bloku. Text Barnierovy a Davisovy zprávy nezmiňuje žádnou částku, v médiích se nejčastěji objevuje 40 až 60 miliard eur (bilion až asi 1,5 bilionu korun). Podle Mayové je domluva vůči britským daňovým poplatníkům spravedlivá a umožní v budoucnosti vyšší domácí investice třeba do škol či zdravotnictví.
Jednání o přechodném období
Obě strany se shodly na textu společné zprávy o postupu první fáze rozhovorů, kterou společně připravili šéfové vyjednávacích týmů, tedy Michel Barnier za EU27 a David Davis za britskou stranu. Na tomto základě má vzniknout definitivní dohoda o podobě samotného brexitu. Británie z EU odejde na konci března 2019.
Pokrok i poníženíBritští politici, kteří před loňským červnovým referendem podporovali odchod své země z Evropské unie, se neshodují na hodnocení vývoje jednání o takzvaném brexitu. Ministři Boris Johnson a Michael Gove premiérku Theresu Mayovou podpořili. Bývalý předseda UKIP Nigel Farage ale řekl, že Británii čeká druhá fáze "ponížení". Sponzor kampaně za brexit Arron Banks dokonce Mayovou označil za zrádkyni. Předseda britské opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn dnes zdůraznil, že chce po brexitu udržet s Evropou "blízký vztah". K oznámení o dosažení rámcové dohody po první fázi jednání o brexitu se přímo nevyjádřil, uvedla agentura Reuters. Corbynův spolustraník a starosta Londýna Sadiq Khan vyjádřil nad částmi rámcové dohody zklamání. Předsedkyně Skotské národní strany (SNP) a skotská první ministryně Nicola Sturgeonová vyzvala k setrvání Británie v celní unii a jednotném evropském trhu. |
Při jednání o přechodném období po brexitu, které navrhla Mayová při projevu ve Florencii, by pak měly ostatní země Evropské unie trvat na tom, že Británie bude respektovat veškerá unijní pravidla, ovšem bez možnosti podílet se na rozhodování o nich.
Šéfům států a vlád 27 ostatních zemí EU to navrhuje šéf Evropské rady Donald Tusk. Nadcházející jednání o budoucnosti budou podle něj tou těžší částí brexitových rozhovorů.
Podpis samotné dohody o britském odchodu podle článku 50 unijní smlouvy očekává vyjednavač Barnier nejpozději v říjnu příštího roku. Dohoda jako taková totiž teprve musí vzniknout. Teprve pak se, ovšem podle už dopředu jasně deklarovaného politického záměru sedmadvacítky, budou moci naplno rozběhnout rozhovory o nové obchodní smlouvě a dalších dvou či třech dohodách mezi EU a Británií. Ty by měly tvořit základ pro to, co britská premiérka opakovaně označuje za „nový hluboký a speciální vztah“ Británie a EU.
