Británie začíná mít problémy se sháněním pracovníků ze zahraničí. Po loňském referendu o brexitu nic nového, chtělo by se dodat. Nedostatek pracovníků už zaznamenali provozovatelé restaurací a kaváren i stavební firmy. Blížící se brexit však začíná pociťovat také britská Národní zdravotnická služba (NHS), která už před referendem trpěla nedostatkem pracovníků. Brexit situaci pouze zhorší.
Ve zdravotnictví aktuálně chybí asi 40 tisíc zaměstnanců, bezprostředně po referendu dalo výpověď asi deset tisíc lidí. Nejvíce to pociťují zdravotnická zařízení v Londýně. Mnozí lidé Británii opouštějí kvůli nejistotě. Stále není jasné, jaké konkrétní podmínky Westminster nastaví pro cizince ze zemí EU po brexitu. Podle průzkumů se lidé nejčastěji bojí ztráty zaměstnání, nároku na penzi či dostupnosti státem hrazené zdravotní péče.
Problémem je také to, že například počet zdravotních sester z ciziny, které se ucházejí o práci v Británii, klesl od referenda o devadesát procent. Trend je tedy v tomto ohledu nepříznivý. Počet cizinců ze zemí EU, kteří opouštějí britské zdravotnictví, roste. Zájem o práci v NHS ze strany stejné skupiny naopak klesá, píše server The New York Times.
Dvanáct hodin čekání
Diskuzi na téma chybějících zaměstnanců v britských zdravotnických zařízeních rozpoutala už v únoru reportáž serveru BBC z nemocnice Royal Blackburn. Na záběrech jsou vidět chodby plné pacientů, kteří na ošetření v některých případech čekali až dvanáct hodin. Méně vážné případy musely sestry opečovávat přímo na chodbách. Během návštěvy reportérů v jednu chvíli připadalo na 33 lůžek 95 vážně nemocných pacientů (více o situaci v britských nemocnicích se dočtete zde).
The Tories have created a crisis in the #NHS Last year's winter crisis led to 3rd world-like scenes in hospitals This year will be worse Much worse #ToryKillingMachine https://t.co/8Q8AfSne27
„Londýn je nad propastí vůbec nejhorší krize ve zdravotnictví. Zaměstnanci jsou zatlačeni do kouta. Pokud našim kolegům ze zemí Evropské unie vláda nezajistí, že tady mohou zůstat, bude ohrožena kompletní zdravotní péče v Londýně,“ uvedl mluvčí londýnské Royal College of Nursing Tom Colclough.
NHS a její filozofie bezplatného zdravotnictví je jedním z hlavních pilířů poválečné Británie. V politických kruzích se o něm ještě nedávno hovořilo takřka jako o „celonárodním náboženství“. Důležitost zdravotnického systému se projevila i při zahajovacím ceremoniálu olympijských her v Londýně v roce 2012. Na plochu stadionu v jednu chvíli vyběhly stovky zdravotních sester a zformovaly se do podoby písmen NHS.
Lživá kampaň stoupenců brexitu
Chytře využila nedostatků zdravotního systému kampaň za brexit. Největší podporovatelé vystoupení z EU před referendem prohlašovali, že Británie tak získá až 350 milionů liber týdně, které původně posílala do společné unijní kasy. Politici slibovali, že tyto peníze půjdou na britské zdravotnictví. Později však i velcí propagátoři tohoto kroku v čele s Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem uznali, že je takový postup nesmyslný. Británie totiž do rozpočtu EU dává týdně „pouhých“ 166 milionů liber, do zdravotnictví by navíc zcela určitě nešla celá tato částka.
Hlavní stratég kampaně za brexit Vote Leave Dominic Cummings na počátku letošního roku pro server The Spectator napsal, že téma zdravotnictví bylo klíčové takřka ve všech demografických kategoriích. „Vyhráli bychom bez tématu imigrace? Ne. Vyhráli bychom bez zmínky o 350 milionech a NHS? Naše analýzy ukazují, že pravděpodobně také ne,“ uvedl.
Simon Stevens has put his head above the parapet to demand the £350 million a week #BrexitLie be paid into the #NHS NOW! @Jeremy_Hunt @BorisJohnson @DHgovuk @PhilipHammondUK "As things stand, one serious crisis will bring the service to its knees" https://t.co/lCsAj0kQeO https://t.co/7UnY0G0GTf
Nechcete přistěhovalce? Dobře, odcházím.
Londýnskou King’s College Hospital už za pár dní opustí i Tanja Pardelaová. Do Británie přišla před deseti lety. Země, do které tehdy přicestovala, však podle ní už neexistuje. Všechno se změnilo 24. června loňského roku. „Probudili jsme se do úplně jiného světa,“ vzpomíná na první den po referendu. Dlouhé roky ve slavné britské nemocnici pracovala na pediatrickém oddělení jako zdravotní sestra.
Imigrační magie po brexitu. Cizinci z EU marně čekají na jasná pravidla |
V posledních dnech má plné ruce práce. Hodlá se vrátit do Německa, kde žila před odjezdem do Británie. Musí si zařídit přeposílání pošty a vyřídit náležitosti ohledně bankovního účtu a celou řadu dalších věcí. Po referendu se jí kolegové snažili přemluvit, aby zažádala o občanství. Podle dosud navrhovaných pravidel by ho s největší pravděpodobností dostala. Pardealová to však odmítla. „Respektuji lidové hlasování, nehodlám se však ohýbat pod novými pravidly,“ tvrdí.
Loni v září zavolala kamarádce v Německu, zda u ní ve školce neshánějí nové vychovatelky. Měla štěstí a pomalu se začala připravovat na nové zaměstnání. „Brexit to všechno odstartoval. Donutil člověka přemýšlet o jeho životě. Začnete přemýšlet. Pracuji tvrdě, za čtyři roky jsem nedostala přidáno a teď mi začnou tvrdit, že tady nechtějí přistěhovalce? Proč tohle vůbec dělám? Pak člověka napadne – teď je mi 45, radši se přestěhuji teď, až mi bude 55, bylo by to těžší,“ vysvětluje.
Chlouba zdravotnictví v potížích
King’s College Hospital je pomyslnou výkladní skříní britského zdravotnictví. Založena byla v roce 1840. Lékaři zde ošetřovali zraněné z 1. světové války, péče se zde dostalo i těm, kteří neunikli německému bombardování ve 2. světové válce. Dnes sem míří stovky sanitek každý den. Starali se zde o zraněné z teroristických útoků v Londýně i popálené a otrávené obyvatele Grenfell Tower. Nemocnice se rozkládá ve dvaceti budovách, pracuje tu 9300 lékařů, sester a pomocného personálu. Jedna sedmina pochází ze zemí EU.
Slabé výkony britských diplomatůUniklý důvěrný dokument irského ministerstva zahraničí vykresluje negativní a velmi nelichotivý obraz výkonu britských diplomatů při jednáních o brexitu. Zpráva, o které informoval irský server RTÉ News, je založena na hlášeních irských diplomatů o schůzkách s vládními úředníky v evropských metropolích. Zpráva podle RTÉ News cituje také náměstka českého ministra zahraničí Jakuba Dürra. Ten při jednání s irskými diplomaty podle dokumentu řekl, že "je mu líto" britských velvyslanců napříč EU, kteří se pokoušejí o koherentní přístup v době, kdy v jejich vlasti panuje politický zmatek. Zpráva zmiňuje chaos uvnitř britské konzervativní vlády, nesourodou politiku ministrů i úředníků a obavy členských států Evropské unie z toho, že se před prosincovým summitem EU nepodaří jednání mezi Bruselem a Londýnem odblokovat. Zdroj: ČTK |
I chlouba NHS se však musí potýkat s nedostatkem zaměstnanců. Aktuálně chybí 528 zdravotních sester a 318 lékařů. Po referendu a odlivu lidí muselo takřka každé oddělení projít personálními změnami a přesuny zdravotních sester na jiná oddělení. Francouzský lékař Cyril Noël potvrzuje, že lékařů i sester je akutní nedostatek.
Závislost chodu nemocnice na pracovnících z ciziny se projevuje na páteční noční směně. Noël slouží s kolegou z České republiky, pomáhají jim zdravotní sestry z Irska, Polska, Španělska Portugalska. Mnozí z nich trávili nedávné letní prázdniny hledáním práce ve svých rodných zemích.
„Všichni jsou tady nervózní,“ tvrdí vrchní sestra Alexandra Čunderlíková, která do Británie přicestovala ze Slovenska v roce 2003, tedy v době, kdy Slovensko ještě nebylo členem EU. Vzpomíná si, jak musela před budovou ministerstva vnitra už ve čtyři hodiny ráno čekat na pracovní vízum. „Teď mě napadá, jestli se něco takové ho zase nevrátí,“ tvrdí.
Podívejte se, jak to vypadá v nemocnici Royal Blackburn:
