Seznam je založen na studii britské vlády, která na popud Bruselu začala už v srpnu mapovat všechny následky případného tvrdého brexitu na vztahy s Irskem. Za tvrdý brexit je považováno vystoupení z jednotného trhu i celní unie.
Ekonom z Ulsterské univerzity Eoin Magennis považuje zjištění studie za klíčová. „Jedná se o důležitý seznam, který mapuje hloubku spolupráce obou států vybudovanou od roku 1999,“ uvedl Magennis.
V případě tvrdého brexitu utrpí takřka každý sektor spolupráce Irska a Velké Británie. Server The Guardian uvádí jako příklad kooperaci speciálních lékařských zařízení v příhraničních regionech. Mimo jiné se jedná o operace srdce pro dětské pacienty či léčbu rakoviny. Pacienti ze Severního Irska mohou nyní bez větších překážek využívat lékařské péče u irských sousedů.
Skončit by však mohla i celá řada mnohem obyčejnějších forem spolupráce jako výhodné mobilní tarify, sdílená správa pozemních komunikací či výhodné obchodní styky nezatížené clem.
Náměstek ředitele Centra pro přeshraniční studia Anthony Soares se obává rovněž omezení spolupráce v oblasti sportu a sociálních aktivit.
„Aktuálně tady máme mír. Jsme na správné cestě, místní obyvatelé si k sobě našli cestu, i když to nemusí být na první pohled patrné. Brexit může tohle všechno ohrozit,“ míní Soares
Naráží na dlouholeté bouřlivé období v Severním Irsku, které započalo v 60. letech minulého století. Spor loajalistů, kteří požadovali setrvání ve Velké Británii, a nacionalistů bojujících za připojení k Irsku, si vyžádal tisíce mrtvých. Napětí ukončila až Velkopáteční dohoda z roku 1998.
Klíč pro další jednání o brexitu
Hranice obou regionů je jedním z hlavních témat aktuálního jednání mezi Londýnem a Bruselem. Šéf Evropské rady Donald Tusk v pátek Británii vyzval, aby do 4. prosince dosáhla pokroku v jednáních o finančním vyrovnání, o režimu na irské hranici a o právech občanů EU v zemi po odchodu z Unie. Pokud takový posun v tomto termínu nepřijde, nebude podle něj moci unijní summit v polovině prosince rozhodnout o začátku diskuse s Londýnem o budoucích obchodních a dalších vztazích
Irská krizeIrská vicepremiérka Frances Fitzgeraldová dnes oznámila svou rezignaci. Ostrovní země se tak podle všeho prozatím vyhne pádu vlády a předčasným volbám. Kvůli kauze týkající se policie odchod vicepremiérky požadovala strana, která z opozice podporuje menšinovou vládu premiéra Lea Varadkara. Předčasné volby by podle analytiků před prosincovým summitem Evropské unie zkomplikovaly jednání o odchodu Británie z EU, při kterých patří k důležitým bodům budoucí režim na hranicích Irska a Spojeného království. Zdroj: ČTK |
Irští politici několikrát uvedli, že svým hlasem mohou vetovat posun do další fáze vyjednávání. V pondělí však irský ministr zahraničí Simon Coveney prohlásil, irská vláda zřejmě veto nevyužije a bude spoléhat na solidaritu ostatních unijních členů.
Pomezí mezi Irskem a Severním Irskem bude po odchodu Spojeného království z EU vnější hranicí evropského bloku. Dublin se proto obává, že by odchod Británie, takzvaný brexit, mohl skončit zavedením celních a pasových kontrol na dosud volné hranici. EU otázku hranic na ostrově proto považuje za jednu ze svých priorit vznikající dohody o brexitu.
Během víkendu debata mezi Londýnem a Dublinem o podobě budoucí hranice nabrala na síle. Irský premiér Leo Varadkar trvá na písemných zárukách, že po brexitu zůstane hranice se Severním Irskem prostupná.
Irský eurokomisař Phil Hogan, který má na starosti zemědělství, navrhl, aby Británie, nebo aspoň Severní Irsko, zůstala součástí celní unie a jednotného trhu. Otázku hranice by to podle něj vyřešilo.
Britský ministr mezinárodního obchodu Liam Fox naopak prohlásil, že o otázce budoucí podoby irsko-severoirské hranice Londýn rozhodne až poté, co bude jasné, jak budou vypadat obchodní vztahy.
