Kromě toho, jak blízko má do daňových rájů královna Alžběta II. nebo administrativa Donalda Trumpa, skloňuje aféra Paradise Papers i řadu velkých korporací. Vedle Facebooku, Twitteru, Applu nebo mutlioborového konglomerátu Glencore také firmu Nike.
Americký výrobce sportovního vybavení, obuvi a módy si podle uniklých dokumentů přišel v květnu k 12 miliardám nezdaněných dolarů jen díky tomu, že chytře přeléval zisky mezi svými pobočkami v daňových rájích. Účetními operacemi Nike snížil svou daňovou zátěž z 34,9 procenta v roce 2007 na 13,2 procenta v loňském roce.
Jeho recept na nízké daně pomohla rekonstruovat nynější aféra Paradise Papers. Ta ukázala především na politicky vlivné osoby s motivací ukrýt svůj majetek v daňových rájích, případně firem vedených snahou snížit svou daňovou zátěž a získat tak výhodu oproti své konkurenci. To je i případ Nike.
Jak podotkl britský list The Guardian, firmě se to podařilo díky využívání šedých zón, legislativních mezer, daňových rájů, nulového zdanění a díky přesunům peněz a licenčních poplatků z jedné pobočky na druhou:
1. Levná výroba
Boty Nike se vyrábějí ve Vietnamu a Indonésii. Odtud míří do obřího skladu v belgickém Laakdal. Toto „přístaviště“ je pro firmu důležité v globálním měřítku, zásobuje obchody po celém světě.
2. Nedaním, kde prodám
Očekávali byste, že při nákupu páru bot třeba v Londýně skončí zisk v britské pobočce Nike UK Ltd. Přestože to dává na první pohled největší smysl, peníze míří do Nizozemska.
3. Sousto pro berní úřady
Dvě nizozemské pobočky Nike mají pro daňové kejkle firmy klíčovou roli. Odvádějí totiž jen část daní z obchodů uskutečněných v Evropě, na Středním východě a v Africe. Velká část peněz však pokračuje dál, na Bermudské ostrovy, které jsou rájem s nulovým daňovým zatížením. Operace na Bermudách má v rukou místní filiálka Nike International Ltd, která je zároveň držitelem práv duševního vlastnictví pro veškeré boty Nike. Obuv je jádrem byznysu americké firmy.
4. Platit sám sobě
Ačkoliv pobočka na Bermudách nemá kanceláře ani žádné zaměstnance, pravidelně inkasovala od spřátelené evropské pobočky tučné poplatky za užívání ochranných známek. Tyto operace sloužily k legálnímu přesunu části zisku, který je na Bermudách osvobozen od daně.
5. Pryč z dosahu
V roce 2014 musel Nike svou strategii přehodnotit. Uzavřel novou dohodu s nizozemskými úřady (platnost původní vypršela) a své duševní vlastnictví přesunul z bermudské filiálky na zcela novou pobočku jménem Nike Innovate CV. Jde o komanditní společnost v Nizozemsku, která oficiálně nemá žádné sídlo pro účely odvodu daní a stojí mimo dosah daňových úřadů.
Skandál je, že praktiky popsané v Paradise Papers jsou legální, píší Němci |
Iniciály CV se opakovaně objevují v uniklých dokumentech firem Appleby a Estera, které stojí v centru aféry Paradise Papers. Tuto právní formu využívala řada firem, které se vyhýbaly daním. Pokud jsou její právní mantinely dobře nastaveny, umožňuje toto schéma podle nizozemských daňových expertů vyhnout se daním hned dvakrát - na dani z příjmu i z dividend.
A co na to celé říká Nike? „Nike plně ctí daňové zákony. Důsledně se staráme o to, abychom plnili své daňové povinnosti v souladu s naším podnikáním, investicemi a pracovními místy, která vytvoříme,“ uvedla společnost v reakci na kauzu. Firma dodala, že evropská centrála je v Nizozemsku od roku 1999. Zaměstnává přes 2 500 lidí, kteří řídí operace firmy ve více než 75 zemích.
