Obrovské skladové boxy jsou skoro až po okraj zaplněny přepravkami s jablky. „Tady máme kapacitu téměř na pět milionů kilogramů jablek,“ vysvětluje Tomáš Kněžínek, manažer prodeje společnosti VVISS.
Boxy slouží pro uskladnění jablek, kde vydrží až do června dalšího roku. „Po naplnění boxu se sem už nesmí vstupovat. Odsajeme kyslík a kontrolujeme stálou teplotu mezi nulou až dvěma stupni. Jablka vlastně uspíme,“ říká Kněžínek.
Ve skladu v Českém ráji panuje čilý ruch. Hruškami a jablky se to tu doslova hemží. Některé jsou už roztříděné v přepravkách a čeká je cesta na pulty obchodních řetězců. Jiné budou použity na mošt či dlouhodobě uskladněné.
Na začátku celého procesu čeká plody vodní lázeň, aby se odstranil případný prach a nečistoty. Omyté ovoce putuje linkou. Ta produkty „zrentgenuje“ a roztřídí je.
Velké plody lidé nechtějí
Aby mohla jít jablka do komerčního prodeje, musí být jejich velikost v průměru mezi 50 a 95 milimetry. Některé vyřazené obří plody připomínají spíše menší dýni. „Lidé takové rozměry špatně vnímají a neprodává se to dobře. Velké jablko je moučné a nechutná nejlépe,“ vysvětluje manažer prodeje.
Na pult se klasicky nedostanou ani jablka s větší mírou rzivosti, nebo pokud mají otlaky a důlky způsobené kroupami. „Kroupy jsou obrovský problém sadařů,“ říká Kněžínek a ukazuje jablko s černým důlkem. Hniloba se pravděpodobně dostala k jádru. „Takový plod jde do odpadu,“ dodává průvodce.
Nad řadami stromků jsou proto natažené záchytné sítě, které mají úrodu před krupobitím chránit. Některá jablka na okrajích sadu se však poškození nevyhnou. Plody s estetickými vadami se dříve využívaly na výrobu moštu nebo se sušily. Teď mají šanci dostat se také k zákazníkovi. Ovšem s označením.
Některé obchodní řetězce začaly nabízet ovoce a zeleninu, které mají nápadně nízkou cenu. V Penny Marketu jde o takzvané „neobyčejné kousky“, Tesco tyto zemědělské produkty nabízí pod značením „perfectly imperfect“.
„V únoru jsme spustili v několika pobočkách pilotní prodej těchto produktů. Teď už je možné koupit si dokonale nedokonalou zeleninu ve dvaadvaceti obchodech. Když člověk neřeší vzhled, tak jsou ta jablka chuťově srovnatelná s dokonalejšími kousky,“ říká tiskový mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček. Kilo nedokonalých jablek tak může být na pultech za 15 korun, což je o 60 procent nižší částka než cena běžných komerčních jablek.
Dalším velkým problémem sadařů je mráz. Pokud totiž v době, kdy jabloně kvetou, padne teplota pod –1 stupeň Celsia, mohou být květy trvale poškozeny. Tomu částečně může zabránit systém protimrazové ochrany. Tryska vyčnívající nad jabloněmi rozpráší v případě poklesu teploty do vzdálenosti deseti metrů vodní roztok, který pokryje květy a izoluje je před mrazem. Někdy se také zapalují svíce, které by měly zvýšit teplotu v sadu. „Extrémní možností je přelétávat nad sady vrtulníkem, který promíchá teplejší vzduch shora s chladnějším vzduchem v nížinách,“ dodává Kněžínek.
Sklízejí lidé i stroje
Zda se investice do moderních prostředků ochrany nových stromků vyplatila, se však projeví až v delším časovém horizontu. Po naroubování malých odrůdových větviček trvá totiž dva roky, než jsou mladé jabloně přemístěny ze školky do sadu. Ačkoliv tříleté a čtyřleté stromky nějaká jablka nesou, plně plodné jsou v pátém až šestém roce. Co se výšky stromků týče, ty největší dosahují čtyř metrů.
Tak velké stromy ovšem trochu připomínají vánoční stromek. Kdyby nebyly z obou stran jištěné dráty, pravděpodobně by se pod nánosem ohýbaly do uliček. Na jeden strom připadá zhruba 12 až 16 kilo jablek.
Od začátku září do půlky listopadu se jablka sklízejí. Pomáhá při tom i technika. Poloautomatický sklízecí stroj právě projíždí šnečím tempem uličkou mezi zelenými jablky Golden Delicious a nechává je za sebou v obrovských přepravkách. Před ním otrhává plody ze stromů zhruba osm česáčů a ukládá je na pojízdný pás, který vede až k přepravce.
Už při utržení získává ovoce tzv. traceabilitační kód, tedy jakési rodné číslo, které s produktem putuje až k zákazníkovi. Původ plodu je tak kdykoliv doložitelný.
„Je to kvůli bezpečnosti. Kdyby nastal nějaký problém, jsme schopni přesně dohledat, v které řadě sadu a její části se plod nacházel, jaký stroj ho sklízel a kdy a jakou výživu stromy dostávaly,“ vysvětluje Kněžínek.
