První zídka stojí od letošního roku u podniku Kazeto, druhou dělníci dokončili v uplynulých dnech na nábřeží Edvarda Beneše na pravém břehu Bečvy. Poslední stavba trvala zhruba rok a přišla na necelých 13 milionů korun.
„Druhé dílčí opatření v rámci protipovodňové ochrany zahrnuje i mobilní hrazení a hradidlovou komoru na kanalizační odlehčovací výusti,“ popsal mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Dokončená zídka zabrání Bečvě vylít se z břehů mezi mostem Míru a mostem Legií, a to až do průtoku 700 kubíků za vteřinu. Dál už by jí ale v takovém stavu v cestě nic nestálo. I proto jsou zástupci přerovské radnice zdrženliví.
„Přestože je už dvacet let od povodní, nejsme jako město ještě chráněni ani před padesátiletou vodou. Po katastrofě v roce 1997 nám politici slibovali velké věci, ale přestože Přerov dělá co může, po dvou desítkách let tu máme jen dvě nábřežní zídky,“ řekl náměstek primátora Pavel Košutek.
Další zídky už Povodí chystá, lidé přijdou o část aleje
Na dokončené stavby proti velké vodě naváže v Přerově druhá etapa opatření. V její první části postaví Povodí Moravy protipovodňovou zídku na druhé straně od Kazeta a v lokalitě U tenisu. I tady podnik počítá s hradidlovou komorou a mobilním hrazením.
Na rozdíl od nábřeží E. Beneše, kde je zídka místy vysoká až půldruhého metru, u tenisových kurtů bude jen zhruba čtyřiceticentimetrová. Přesto i tady bude citelným zásahem do místního prostředí. Kvůli její stavbě totiž Přerované přijdou o část vzrostlé Rybářské aleje.
Znázornění polohy klíčového prvku protipovodňové ochrany Přerovska - zvažované vodní nádrže Skalička a bočního poldru navrhovaného ekology.
„Projekt je ve fázi žádosti o územní rozhodnutí, začít stavět bychom chtěli v roce 2019,“ doplnil Chmelař.
V druhé části této etapy si město prosadilo stavbu takzvaného záchytného profilu plavenin u Prosenic.
„Půjde o vybetonovanou plochu, na niž se odstředivou silou vyplaví například klády. O naplaveniny se postaráme, důležité je, že nebudou ohrožovat mostní pilíře v Přerově,“ vysvětlil náměstek Košutek.
Obec Prosenice musí ale kvůli projektu měnit územní plán. Pokud vše půjde podle představ Povodí, stavět se začne do tří let.
Konečná podoba klíčové nádrže zatím zůstává nejasná
Vodu o průtoku 950 kubíků za vteřinu, což je stoletá povodeň podobná té z roku 1997, podle Povodí zvládne Přerov až po dokončení stěžejní stavby na Bečvě, a to nádrže Skalička.
Projekt, zpočátku nazývaný poldr Teplice, měl být původně suchou přehradní nádrží, která by se plnila jen o povodních. Pak ale Povodí Moravy přišlo s návrhem na jeho částečné zaplavení, a loni dokonce na výstavbu nové přehrady.
To však vyděsilo ekologické organizace, podle nichž by takové vodní dílo připravilo Bečvu o její unikátní schopnost splavovat štěrky. Představily proto vlastní návrh suché nádrže, která by nepřehradila koryto Bečvy (psali jsme zde).
Povodí navíc pracuje ještě s pátou variantou, a to boční nádrží se stálou hladinou.
„Pro poslední dvě varianty právě zpracováváme studie, jaké mají všechny předchozí návrhy. Nelze totiž srovnávat stostránkovou velkou studii s materiálem na čtyři strany. Vše chceme mít hotové do konce roku. Konečné slovo bude mít příští rok vláda,“ uvedl mluvčí Chmelař.
Klíčové dílo na Bečvě bude stát na katastrech asi sedmi obcí. Náklady v případě přehrady Povodí Moravy odhaduje na dvě miliardy korun.
