Martin Vyrůbalík na Hané začíná devátou sezonu a stejně jako v těch předchozích se musí při návratu na led uprostřed letních veder prát s ledem rozměklým tropickými teplotami a mlhovým oblakem, který se jako obvykle v plecharéně usídlil. „Popršelo, tak se v hale špatně dýchalo,“ přiznal 36letý obránce hokejové Olomouce při návratu na led.
Jaké bylo vrátit se na led?
Člověk se může připravovat i o dovolené a nějakým stylem se udržovat, ale přijdete na led a je to úplně jiné. Někdo na něj chodil i v době volna. Teď toho bude hodně za sebou a budeme unavení, ale je důležité se do toho dostat. Nějakým stylem to zvládneme.
Bude čas během dvoufázových tréninků i na nějaké týmové posezení?
To ne. Teď jde o to, abychom se do toho dostali. Je to jiný režim, než když měl člověk volno a chodil individuálně na led nebo si zatrénovat. Nějakou dobu jsme se neviděli, zážitky si povykládáme, ale už normálně najedeme do režimu.
Musíte si zvykat na novou výstroj?
Jen na něco. Patřím k těm starším, takže si držím starší věci, akorát jsem musel změnit brusle, do kterých se mi zatím nechce. Ale až se trochu otlačí nohy, tak si je dám.
Jaká byla suchá letní příprava?
Máme nového trenéra pana Motáka, takže tam byly nějaké novinky. To vždycky přivítáme, zpestří se to a i další trenéři tam dávali něco nového. Uteklo to tedy docela rychle. Byly tam samozřejmě i dvoufázovky, ale postihla nás i horka, takže jsme netrénovali až tolik. Na ledě už musíme.
Během dovolené jste od sportu úplně vypnul?
To nedělám. Už jsem starší, tak se potřebuju pořád udržovat. Vím sám, že tělo potřebuje nějaký pohyb. I když jsem byl na dovolené, zašel jsem si zaběhat nebo zacvičit, abych jen neležel. Chodil jsem na kolo, i když ne tolik, jak jsem byl zvyklý dřív, bohužel to nevycházelo časově. Ale stejně dojdete na led a v první fázi si řeknete, ježíšmarjá, to je jak kdybych nic nedělal. Je to něco jiného, jiný vzduch i ostatní.
Těší se tedy vůbec člověk na led, který je měkký a drží se nad ním mlha?
Je to trochu jiné. Ale mohu říct, že když si vzpomenu na ostatní roky, tak jsem se na prvním tréninku cítil docela dobře, až na to dýchání. Možná do toho trenéři tolik nešlapali jako dřív. Uvidíme, jak se bude únava skládat. Máme tu zlepšenou regeneraci, takže se budeme starat i sami o svá těla.
Jaké novinky máte na mysli?
Už od loňska máme fyzioterapeutku a maséra k dispozici denně, udělaly se vířivky, je tu sauna, zlepšilo se to. Je to potřeba, přece jen bude větší fyzická zátěž, a kdybychom šli na led nepřipravení, jen by se to prohlubovalo a trénovali bychom v deseti lidech. To je důležité. To se oproti době, kdy jsem tu byl v první lize, zlepšilo. Je to potřeba, extraliga je něco jiného. Neříkám, že v první lize to není potřeba, ale finanční prostředky na to nejsou takové.
Tým se moc nezměnil, přišlo jen pár nových hráčů, je potřeba nějak stmelovat partu?
Teď je tu jen zpátky Dávid Buc, jinak jsou tu všichni kluci, co jsme byli už na letní přípravě. Známe se, nic nového, nikdo, kdo by nezapadal, všechno je v normálu.
Sledujete změny v ostatních týmech?
Člověk to přes letní přípravu sleduje na internetu. Myslím, že máme změn nejméně a spíše nám hráči odešli než přišli. Hodně obměnil kádr Hradec, je na nich, jak se s tím poperou. Je věc každého klubu, jak mu sezona vyšla nebo ne. My jsme byli tak na rozhraní, ale záleží na finančních prostředcích. My asi nebudeme klub jako Sparta nebo Třinec. Vyměnilo se pár kluků, ale vesměs jsme zůstali všichni a parta je tu výborná.
Nejvýraznější posilou je Lukáš Galvas, který vám trochu zvýší věkový průměr v obraně. Vítáte dalšího zkušeného hráče, který tým usměrní?
Loni tu byl ještě Pavel Skrbek, který ale nemohl hrát. Jsou stejně staří, tak pokud bychom ho do průměru počítali, vychází to nastejno. Ale určitě je do kabiny potřeba starší hráč. Hlavně Lukáš má zkušenosti, odehrál přes tisíc zápasů v extralize a myslím, že ani já se nemusím stydět za ním přijít. Když to můžu prozradit, sedíme vedle sebe, tak si můžeme v kabině něco říct. Přece jen u nás to pořád takovým stylem funguje, že starší řídí kabinu, ale zase to musí být vyvážené, to je jasné.
Zároveň vám z obrany odešel Alex Rašner. Mrzí vás to?
Je to jeho volba. Skončila mu smlouva a odešel. Asi cítil, že už tu nemá takovou vytíženost, jakou by chtěl. Je to jeho věc a šanci tu vždycky měl, ale asi to cítil jinak. Šel jinam, to je každého rozhodnutí, může růst jinde. Jsou tu mladší obránci, kteří s námi začínají trénovat – Lukáš Spurný, nadějně se jeví i mladý Rutar. Mladý Galvas, pokud neodejde, tak tu může nějakou sezonu hrát. Tak se může obrana doplňovat, když bude ta starší generace odcházet. To bychom se nemuseli bát. Ale hráči do útoku, to už je dotaz na vedení.
Řešíte v kabině přítomnost otce a syna Galvasových?
To už bylo během letní přípravy, nějaké narážky už jsme na Lukáše měli. Ale je to ve srandě, v pohodě.
