„Zatím postupujeme s lehkým předstihem oproti harmonogramu a připravujeme vše na definitivní dokončení v září až listopadu tohoto roku,“ říká Martin Jaroš, ředitel společnosti PSJ Invest, která dům staví.
Nejvyšší budovy v ČeskuNázev, město, patra/metry 1. AZ Tower, Brno, 30/111 |
Se třiceti patry nejvyšší čistě bytový dům v zemi je svým tvarem do písmene V unikát i ve světovém měřítku. Ačkoliv investor nechce cenu nejluxusnějšího penthousu v posledním patře zveřejnit, makléři se při zemi nedrží. „Odhaduji sto milionů korun,“ uvedl před časem pro MF DNES například Antonín Gold z realitní kanceláře RE/MAX.
Ostatně i proto si stavebníci mysleli, že budou muset hledat bohaté zájemce převážně za českými hranicemi. Ale nakonec je vše jinak. Na rozdíl od jiných pražských projektů současnosti, v nichž často podstatnou část bytů kupuje zahraniční klientela, o pankrácký mrakodrap mají zájem zejména movití Češi.
„Prodeje jdou určitě lépe, než jsme si představovali a počítali. Pokud by měl dosavadní trend pokračovat, budeme mít v době kolaudace prodánu naprostou většinu bytů. Klienti jsou z drtivé většiny Češi, mezi cizinci jde vždy o jednotlivce z každé země,“ říká Jaroš.
Stokilometrový výhled
Střešní terasa domu je přitom ještě o pár metrů blíže k obloze než špička hlavní věže svatovítské katedrály. Z oken je tak možné vidět nejen sopky celého Českého středohoří, ale i sto kilometrů vzdálené vrcholky Krkonoš či Krušných hor.
„Žádná jiná budova u nás navíc neposkytne takovou kombinaci vybavenosti, designu, velikosti, domyšlenosti detailů, techniky i technologií. Nabídne nejvyšší standard v zemi a zcela mimořádný servis,“ říká Jaroš. Majitel bytu tak vlastně nebude muset opouštět dům, když nebude chtít.
De facto stačí, aby sjel výtahem. Bude tu privátní klubové patro s posilovnou, bazénem, saunou či vířivkou nebo speciálně vybavené prostory sloužící jako kadeřnictví či masážní salon. K plejádě služeb má patřit i privátní kinosál pro jedenáct lidí či golfový trenažér. V domě zhruba za tři miliardy korun bude celkem 130 bytů, od padesátimetrových po zmíněné penthousy ve vrcholcích věží.
Pražský Manhattan - jak se říká pankrácké pláni, kde dnes stojí čtyři výškové domy, z nichž tři mají přes sto metrů - přitom ještě není úplně dostavěný. Uvažuje se, že by zdejší 79 metrů vysoký hotel Panorama (dokončený již v roce 1983) nahradil zcela nový mrakodrap. Mluví se až o 120metrovém domě.
Mrakodrapy: stavět, či nestavět
Proti stavbě „Véčka“ před lety protestovali někteří urbanisté, památkáři a místní obyvatelé. A protože stejně jako ostatní mrakodrapy stojí na vyvýšenině pouhých pět kilometrů od Pražského hradu, zabývali se jím i komisaři UNESCO. A rozhodovat musely soudy.
Přitom se ukázalo, že se v Česku střetávají dva obecné, přesto zásadní názory: mrakodrapy stavět a dodat městům moderní vzhled spojený s jistou prestiží, nebo se bez výškových budov obejít a zachovat jejich dosavadní charakter.
Takové debaty si prožilo či prožívá Brno, Olomouc, Teplice a další tuzemská města. Když MF DNES předloni oslovila několik expertů, dvojí pohled se potvrdil.
Například uznávaný architekt Josef Pleskot se ještě před stavbou „Véčka“ domníval, že právě na Pankráci by bylo žádoucí kultivovaně dodělat shluk mrakodrapů ze 70. a 80. let minulého století, který byl nesourodý a z dálky připomínal vylámané zuby.
Naopak historik architektury Zdeněk Lukeš se pak přikláněl spíše k výstavbě výškových domů za hranicemi města, jak je to k vidění třeba ve čtvrti mrakodrapů La Défense osm kilometrů od centra Paříže.
Pražský Manhattan
Urbanistům bylo již počátkem 20. století jasné, že rozrůstající se Praha obsadí i rozlehlou plošinu na Pankráci, ležící zhruba ve stejné nadmořské výšce jako ostroh Pražského hradu.
Deset let po druhé světové válce byla vypsána soutěž na zdejší zástavbu. Měly tu stát bytové domy pro desetitisíce lidí, budova televize, rozhlasu, státních institucí a také centrální sportovní stadion.
Na začátku 60. let představili architekti návrhy prvních pankráckých výškových budov.
V 70. letech vznikl 104 metry vysoký mrakodrap Motokov (dnes 3. nejvyšší český dům nazvaný City Empiria), již zmíněný hotel Panorama (13. nejvyšší dům) a o něco později se rozestavěla i 109 metrů vysoká budova Československého rozhlasu (2. nejvyšší dům nazvaný City Tower).
V roce 2000 řešil prostor slavný americký architekt Richard Meier. Počítal ještě se dvěma mrakodrapy. Jeden měl být zhruba stejně vysoký jako v roce 2008 dokončený „rozhlas“, druhý ještě podstatně vyšší.
