Celý komplex budov s kancelářemi, obchodními plochami i restauracemi nabídne v centru Varšavy 140 tisíc čtverečních metrů. Kancelářské plochy mají okupovat mezinárodní společnosti i start-upy a sídlit v komplexu má i velké coworkingové centrum.
Hotovo by mělo být v roce 2020. Komplex bude sestávat ze dvou nižších budov (19 a 21podlažních) od architektonické firmy Hermanowicz Rewski a hlavně z více než dvojnásobně vysokého mrakodrapu.
Ten navrhlo architektonické studio Foster + Partners a se svými celkovými 310 metry (230 metrů má hlavní budova, do 310 se šplhá navazující věž) bude nejvyšší budovou Polska.
„Jsme přesvědčeni, že se z Varso Place stane mimořádná destinace, nové polské centrum místního i mezinárodního obchodu a odpočinku,“ uvedl k projektu generální ředitel HB Reavis Group Pavel Trenka.
V sousedství Stalinova mrakodrapu
Zajímavé je z historického hlediska umístění budovy. Ta se nachází v centru Varšavy, které bylo za druhé světové války srovnáno se zemí a následně znovu vystavěno v dobách vlády komunistické strany. Této části města proto také už po více než 60 let dominuje kontroverzní výšková budova Paláce kultury a vědy, která byla se sovětskou pomocí postavená v rámci poválečné rekonstrukce zbořeného centra.
Původně nesla jméno Palác Josefa Stalina a i dnes se jí běžně říká Stalinův mrakodrap. Podle Varšavanů je vyhlídka umístěná v 30. patře (ve 114 metrech) nejlepším místem pro pohled na město. A to i pro ty, kteří nemohou socialistickorealistickou budovu vystát - ta jediná totiž z této vyhlídky vidět není.
Nyní ale dostane významnou konkurenci právě ve Varso Place. I ta má naplánováno několik vyhlídkových míst. Ve 46. a 47. podlaží má být restaurace, na střeše potom ve výšce 230 metrů vyhlídková plošina, ze které se lze svrchu dívat i právě na dosud nejvyšší budovu Varšavy (Stalinův mrakodrap má včetně své 48metrové špičky 237 metrů).
Nejvyšší v EU, ale ne v Evropě
Při hledání rekordů se tentokrát netřeba omezovat na středoevropský primát, za který lze označit kdeco, ale dá se říci, že nová věž bude i nejvyšší budovou na území Evropské unie.
Toto prvenství aktuálně drží londýnský Střep (The Shard) (více o této budově čtěte zde). Jeho nejvyšší bod je jednak o pár decimetrů blíže zemi než špička budované varšavské věže, zároveň pravděpodobně tuto statistickou kolonku opustí poté, co Spojené království v rámci odhlasovaného brexitu opustí EU.
Na titul nejvyšší budovy Evropy ale Varso Place nedosáhne. Bereme-li v úvahu světadíl v jeho nejčastějším geografickém vymezení, nachází se nejvyšší stavby na jeho východní hranici. Včetně těch zatím nedokončených okupují první desítku (s výjimkou zmíněného Shardu) jen moskevské a istanbulské budovy v čele s Věží Federace (374 metrů, s anténou 450) v ruské metropoli.
Slovenský developer s výraznou českou stopou
HB Reavis je developerská skupina, kterou začátkem devadesátých let v Bratislavě založil Ivan Chrenko. Ten se díky tomuto byznysu stal podle magazínu Forbes se jměním 1,02 miliardy eur (27,5 miliardy korun) nejbohatším Slovákem po Andreji Babišovi.
Dnes firma oficiálně sídlí v Lucemburku, její těžiště ale spočívá na Slovensku a v Česku, staví i v Polsku, Turecku nebo Maďarsku. Hlavně ze Slováků a Čechů je také složeno vedení firmy, která se vypracovala mezi největší evropské kancelářské developery. Do skupiny patří i stavební HB Reavis Construction, která je hlavním dodavatelem stavby varšavského mrakodrapu.
V Česku letos stihl developer už za dvě miliardy korun prodat své kancelářské projekty River Garden v pražském Karlíně (informovali jsme zde). Loni otevřelo jediný nový český obchodní dům - královéhradecký Aupark. Proti centru ale protestovali někteří aktivisté s tím, že se jeho podoba během stavby odchýlila od schválených dokumentů (psali jsme zde).