Vysoké stavby Martina Jaroše fascinovaly už při studiu na stavební fakultě. Ve společnosti PSJ Invest postavil už nákupní centrum i kancelářské výškové budovy, ale třicetipatrové Véčko je s přehledem nejvyšší a nejsložitější stavba, do které se zatím pustil.
„V září 2012 jsme koupili pozemky a projekt, který jsme s architektem Radanem Hubičkou podstatně přepracovali. Pokukovali jsme po něm už několikrát předtím, polohou a vzhledem je jedinečný a v Praze neopakovatelný. V těsné blízkosti metra, s dobrou dopravní dostupností, pár minut od centra, a navíc ještě na pláni, z které je vidět celé město,“ popisuje Martin Jaroš. Véčko, vysoké 104 metrů, tvoří nepřehlédnutelnou dominantu nejen Pankráce, ale i celé Prahy.
Život v budoucnosti
Developerský byznys v sobě skrývá mnoho úskalí a rizik, protože kombinuje několik oborů a zároveň má každý projekt dlouhou dobu realizace.
„Developer stanovuje základní filozofii a náplň, dává projekt dohromady, budovu sice nenavrhuje ani přímo nestaví, ale zároveň musí být u všeho a rozhoduje každou drobnost. Musí umět byty také dobře představit na trhu a prodat. Jde zkrátka o spekulaci a odhad, co lidé budou za pět až sedm let chtít,“ vysvětluje Martin Jaroš.
„Snažili jsme se vcítit do lidí, kteří budou ve Véčku v roce 2018 a dalších letech bydlet, jak budou žít, co budou potřebovat i vyžadovat. Development cílí na budoucnost, problém nastává, když předběhnete dobu a unikátní projekt zeje prázdnotou, nebo pokud se snažíte přilákat kohokoli a projekt správně nezacílíte.“
Rodiny s dětmi mají jiné potřeby a nároky na bydlení než singles nebo aktivní senioři a pokusit se je naskládat všechny do jednoho domu může být dost obtížné.
Ve Véčku najdete byty o rozloze 50 až 250 metrů čtverečních, střešní apartmány mají vlastní bazén. Díky schodišťové šachtě uprostřed každé věže a šikmým sloupům, které Véčku dávají jeho charakteristický tvar.
„Každý byt je jiný a má jedinečný výhled, a tak každému klientovi hledáme byt, který by mu nejvíc vyhovoval. Atmosféra bydlení se mění i mezi patry - první byty začínají na úrovni pátého patra a nabízejí výhled na blízké okolí, čím stoupáte výš, tím se vám odkrývá širší pohled. Při dobrém počasí dohlédnete na Milešovku, Krušné hory, České středohoří, Ještěd i Krkonoše, o Pražském hradu a ostatních památkách nemluvě,“ říká Martin Jaroš.
Blízký park na Kavčích horách se hodí na běhání, na procházky s pejskem i řádění dětí, v centru jste za patnáct minut metrem a z Prahy vyjedete také velmi rychle.
Výhodou je recepce s 24hodinovou službou. Otravné stání na poště, přebírání zásilek a balíků, řešení drobných závad a malérů v bytě, krátkodobé dohlédnutí na psa či spící dítě za vás vyřeší někdo jiný.
Specifika mrakodrapu
Mrakodrap není jen hodně vysoký dům s výhledem. Je to specifická stavba, ve které platí vlastní pravidla. „Zjednodušeně lze říci, že všechno by mohlo být problém, a je třeba na to myslet. U každé položky musíte pečlivě zvážit, jak to bude fungovat. Od systému vody, kanalizace, vzduchotechniky a chlazení přes vyhazování odpadu a bezpečnost na balkonech až po zajištění před povětrností nebo třeba bleskem,“ vysvětluje Martin Jaroš.
Původní projekt nechal přepracovat a absolvoval znovu i kolečko schvalování na úřadech. Než se koplo do země, trvalo to téměř dva a půl roku. Z původního plánu zbyl jen obrys, architekt Radan Hubička v projektu změnil technologie, systémy komunikace, statiku i dispozice.
Nároky trhu bydlení jsou v Praze vysoké, tomu bylo třeba přizpůsobit vše. Každý pokoj má vlastní koupelnu, v bytě je toaleta pro hosty, součástí většiny ložnic je poměrně velkorysá šatna.
Zařízení interiéru splňuje vysoké standardy, dřevěné podlahy, dveře od podlahy po strop, velkoformátové obklady z přírodního kamene v koupelně, kvalitní koberce.
Snažili jsme se vcítit do lidí, kteří budou ve Véčku v roce 2018 bydlet, říká Martin Jaroš
Architekt myslel i na bezpečnost obyvatel. Celoprosklené dveře na balkon se otevírají posunem od sebe, dospělý je otevře lehce, ale dítě do určité výšky a váhy to nedokáže. Konstrukce zábradlí zabraňuje pohledu přímo pod sebe, který může být pro někoho nepříjemný, ale zároveň vidíte do dálky. Klidně nechte okna zavřená, nasvícené město uvidíte z postele nebo třeba z vany.
Technická řešení hledali po celém světě, inspirovali se hlavně v New Yorku, Londýně a Asii, kde mají s mrakodrapy dlouhodobě největší zkušenosti. „Bydlení je individuální, zvyky se liší lokálně, ale technologie přenést lze. Snažili jsme se například o minimalizaci tepelných zisků budovy, abychom následně nemuseli řešit náročné chlazení. Každý byt má vlastní vzduchotechniku, která nasává vzduch z balkonu, upravuje ho a přes filtry vyměňuje vzduch uvnitř bytu. To je nejekonomičtější řešení výměny vzduchu a vytápění, “ ukazuje Martin Jaroš jeden z příkladů.
To všechno, spolu s použitím ekologických a současně ekonomických řešení zdrojů tepla a chladu, snižuje provozní náklady.
Fasáda je povrchově upravena tak, že ničí škodlivé zplodiny pocházející především z aut a pro představu nahradí účinek zhruba šesti set vzrostlých stromů. „Stavět ekologicky je asi o trochu složitější, ale nemusí to být nutně o dvacet procent dražší, jak se často uvádí. Spíš než použití ekologických opatření je důležitější jejich soulad a sestavení energetického a funkčního řešení na míru budově a jejím obyvatelům.“
Development cílí na budoucnost, problém nastává, když předběhnete dobu.
Posouvání hranic možného
PSJ Invest oslaví v září dvacet dva let na trhu a za tu dobu postavil několik komerčních budov, logistických center a rezidenčních projektů, například City Park Jihlava, prvních pět etap BB Centra včetně bytového domu nebo Main Point Karlin oceněný Mipim Awards 2012 v Cannes za nejlepší administrativní stavbu světa.
„Development v sobě spojuje stavařinu, ekonomii, financování, marketing, prodej i pronájem. My se soustředíme na jednotlivé projekty, které se snažíme propracovat a promyslet do hloubky. Souběžně tak realizujeme jednu až dvě stavby, proto jsme schopni zvládnout i technicky nejnáročnější řešení,“ vysvětluje filozofii firmy Martin Jaroš. Kromě Véčka staví momentálně ještě kancelářskou budovu Main Point Pankrác.
Developerský tým tvoří patnáct lidí, někteří do firmy nastoupili před dvaceti lety a Martin Jaroš si je sám vybírá. „Najít někoho, kdo s námi vydrží, intenzivně a zaníceně pracuje a současně se ztotožní s filozofií naší firmy, není jednoduché. Ale když už takového kolegu najdeme, zpravidla s námi zůstane a někteří i přivedou své známé. Bez nadšení není možné tak složitý projekt jako Véčko postavit,“ směje se Martin Jaroš.
S úsměvem reaguje i na výtky, že do Prahy se mrakodrapy nehodí.
Do starého centra by ho samozřejmě nezasadil, ale na volné místo v širším centru ho doporučuje.
„Pankrácká pláň je pro jeho umístění vhodná, získá tím výraznou podobu. Mrakodrap nikdy nebude běžnou součástí Prahy, ale Véčko se může stát jedinečnou dominantou, podobně jako třeba Tančící dům, který zpočátku také budil vášně a dnes je v každém turistickém průvodci,“ dodává Martin Jaroš.
Mrakodrap na Pankráci čeká na první nájemníky
21. ledna 2017 |
