První pomoc na silnicích vázne. Řidiči se bojí o sebe i o zraněné

Za neposkytnutí první pomoci při nehodě může hrozit i vězení, přesto se to pohotovými zachránci na silnicích zrovna nehemží. Základní znalosti první pomoci má jen každý devátý řidič, dostatečně ji nenaučí ani autoškoly.

Ilustrační snímek | foto: Policie ČR

Na minulou neděli bude taxikář Jakub Školud z Veselí nad Moravou bude vzpomínat asi ještě dlouho. Když vezl zákazníka ze zábavy, spatřil na silnici u Hluku na Uherskohradišťsku hořící auto.

Okamžitě dupl na brzdy a i se svým pasažérem vystartoval na pomoc mladému řidiči, který byl v hořícím autě zaseknutý pod volantem a navíc stále připoutaný bezpečnostním pásem. Šokovaného řidiče vytáhli a poskytli mu pomoc. „To by přece udělal každý,“ komentovali to oba zachránci (o jejich činu jsme psali zde).

Jenže výzkumy na jižní Moravě dokazují, že zdaleka ne všichni by se dokázali zachovat tak odvážně. Poskytnout první pomoc je ze zákona povinné, a pokud to člověk neudělá, v krajním případě mu hrozí i vězení. I tak s tím má spousta lidí problém.

„Bojí se, že by zraněnému mohli ještě přitížit, nebo mají strach o svou vlastní bezpečnost,“ potvrdila lékařka a mluvčí jihomoravské záchranné služby Barbora Zuchová.

Ačkoli když svědek nehody vytočí linku 155, na příjmu je operátorka, která mu radí, jak při první pomoci postupovat, je podle Zuchové vždycky mnohem lepší, když s tím už má člověk zkušenosti z nějakého kurzu. Protože i v tak stresové situaci se mu vybaví, co dělat.

Z autoškoly si pamatuje jen minimum a nic z praxe

S lekcemi první pomoci se řidiči setkávají v autoškole. Ze zákona je povinné absolvování jedné hodiny zdravotní přípravy teoretické a čtyř hodin praktické, kde si studenti nácvik sami vyzkoušejí.

Průzkumy CDV mezi jihomoravskými řidiči

• Na základě dotazníkového šetření se zjistilo, že 71 % nových řidičů krátce po absolvování čtyřhodinového programu autoškol zaměřeného na poskytování první pomoci, bylo s úrovní kurzu spokojeno.
• Avšak pouze 57 % respondentů mělo pocit, že by dokázali účinně pomoci i v praxi.
• Následný znalostní test odhalil, že ve skutečnosti základní potřebné znalosti má jen každý devátý řidič.
• Kromě toho dopravní experti porovnávali znalosti skupiny lidí, která absolvovala klasický čtyřhodinový program výuky první pomoci, a skupiny, která si prošla intenzivním šestnáctihodinovým kurzem. Druhá skupina na tom byla podle výsledků znalostně výrazně lépe.

V praxi to však takto mnohdy nefunguje. Centrum dopravního výzkumu Brno (CDV) před dvěma lety zpracovalo průzkum mezi jihomoravskými řidiči. Z něj vyplynulo, že kurzy jsou spíše formalitou, a test odhalil, že základní potřebné znalosti má jen každý devátý řidič. „Za ty dva roky se na tom nic nezměnilo,“ uvedla Veronika Kurečková z CDV.

Na nedostatečné znalosti si stěžují i sami absolventi autoškol. „Z přednášek v autoškole jsem si zapamatovala jen poznámku, že pokud má zraněný přeříznuté krční tepny, není už šance ho zachránit,“ popsala Michaela Sedláčková z Brna svou nedávnou zkušenost.

„Lékař samozřejmě zmínil, že je potřeba postižené oživovat masáží srdce, umělým dýcháním a zavázáním krvácejících ran. Jak to udělat v praxi, ale téměř nevysvětlil. Na přednášce nebyla ani figurína, na které by přednášející úkony ukazoval,“ dodala.

Že by si spousta lidí nedokázala poradit, potvrzuje i další průzkum, který si loni nechala zpracovat společnost Zentiva. Podle něj by nebyla první pomoc schopna poskytnout více než třetina Jihomoravanů.

Od pomoci odrazuje i strach z nákazy

A to jednak z důvodu, že nevěří svým schopnostem, ale také protože se bojí, že by při tom mohli chytnout nějakou nákazu.

Nejčastější případy, kdy se záchranáři setkávají při nehodách s neznalostí lidí, je zevní krvácení nebo upadnutí do bezvědomí.

„Stává se to u motocyklistů, kterým se lidé často bojí sundat přilbu. Nebo u těch, kdo upadnou do bezvědomí a visí na pásech. Ze strachu, aby jim nepoškodili páteř, s nimi nechtějí hýbat. Ale člověk v této poloze nemůže zůstat. Musí se zajistit, aby dostatečně dýchal,“ upozornila Zuchová s tím, že naopak u poranění končetin méně znamená více a případná pomoc nemá vliv na přežití.

Nejlepší rada je podle ní po zavolání sanitky hovor nevypínat, dát jej na hlasitý odposlech a poslouchat rady operátorky.

Účastníci kurzů jezdí opatrněji

Zároveň se ukazuje, že zkušenosti z kurzů první pomoci, na kterých si řidiči udělají obrázek o následcích nehod, přispívají k bezpečnější jízdě.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

„Zařadili jsme je do naší rehabilitační pomoci, tedy do nápravných programů pro řidiče, kteří se opakovaně dopouštějí přestupků. Máme vyhodnocení, že se pak na silnicích pohybují bezpečněji,“ sdělila Kurečková z CDV.

Léto na silnicích jižní Moravy však zatím moc šťastně nezačalo. Podle celorepublikových statistik byly první prázdninové dny za posledních pět let nejhorší, co se dopravních nehod týče.

Ačkoli jihomoravští policisté teprve pracují na srovnání s předchozími roky a zatím to nechtějí komentovat, je jasné, že počet nehod celorepublikovou statistiku významně ovlivnil. Hned první prázdninový týden podlehla zraněním matka se dvěma malými dětmi u Tvarožné (psali jsme zde).

O dva dny později zemřel motorkář, kterého v Brně srazil otáčející se řidič auta, a minulou středu zahynul na Znojemsku řidič po srážce s náklaďákem.