Kritici se obávají, že zákon o regulaci hazardu povede k cenzuře internetu a že blokování bude možné obcházet. Na Ústavní soud se kvůli tomu chce obrátit senátorka ODS Veronika Vrecionová. „V demokratické a svobodné společnosti nemají o vhodnosti či nevhodnosti obsahu internetu rozhodovat ministerští úředníci, ale soudy,“ uvedla v úterním prohlášení.
S podáním návrhu k Ústavnímu soudu chce pomoci i iniciativa Přichází cenzor. „Snažíme se sehnat tým odborníků, který žádost sepíše kvalitním způsobem,“ řekl Rádiu Impuls zástupce iniciativy Ondřej Filip.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) obavy označil za liché. Jeho úřad má podle něj novou pravomoc využít jen k tomu, aby poskytovatelům internetového připojení nařídil blokování stránek s nepovoleným hazardem.
Norma má zavést také opatření proti patologickému hráčství. Prostřednictvím rejstříku budou mít hazard zakázaný například lidé, kteří pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi. Zákon také umožní zaměstnancům Celní správy vstupovat do heren, kontrolovat je a vymáhat sankce.
„Jedinou možností, která nám jako odpůrcům zbývá, je pokusit se domluvit skupinu senátorů, která by podala návrh na zrušení k Ústavnímu soudu.
Žádost má být hotova podle Filipa během několika týdnů.
Dvě sazby zůstanou
Zeman rovněž podepsal zákon o hazardní dani. Technická zařízení, tedy automaty, budou nově podléhat sazbě 35 procent. Na ostatní druhy se bude nadále vztahovat sazba 23 procent. To ale příliš nemění stav platný od letošního ledna, kdy se na přístroje vztahuje sazba 28 procent a denní poplatek za automat činí 80 korun.
Vláda původně navrhovala tři daňové sazby na hazard, její plány ale zmařila Sněmovna. Ministerstvo financí neuspělo u poslanců s námitkou, že jejich verze připraví stát ročně o 300 milionů korun a obce o 150 milionů korun.
Nová úprava má spolu se zákonem o regulaci hazardu nahradit dosavadní loterijní zákon z roku 1990 a v účinnost má vstoupit od příštího roku.
Zákon umožní dočasné kontroly na hranicích
Prezident v úterý podepsal také zákon o ochraně státních hranic, ministerstvu vnitra umožní nařídit dočasné kontroly na českých hranicích v případě bezprostřední mimořádné hrozby. Trvaly by nejvýše pět dní a jejich případné prodloužení by musela schválit vláda.
Pokud mimořádná situace nenastane, bude o uzavření hranic podobně jako dosud rozhodovat vláda. Kabinet navíc bude mít možnost nařízení vnitra ohledně hraničních kontrol zrušit. Vnitro by podle normy mohlo nařídit hraniční kontroly, pokud by existovala vážná hrozba narušení pořádku nebo vnitřní bezpečnosti země. Kontroly by byly možné na vybraných místech nebo po celé délce hranice.
Služební zákon Vitáskovou neohrozí
Na vedení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se nebude vztahovat služební zákon. Určuje to novela, též podepsaní v úterý prezidentem. Pokud by novela nebyla přijata, ve funkci by předčasně musela skončit předsedkyně úřadu Alena Vitásková kvůli nepravomocnému odsouzení v případu licencí pro solární elektrárny.
Nejasnosti ohledně postavení předsedy a místopředsedů ERÚ trvaly několik měsíců. Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu se rozcházela v názoru na to, zda vedení úřadu podléhá služebnímu zákonu. Legislativní rada vlády se přiklonila na stranu druhého z ministerstev a novela toto stanovisko stvrzuje.
Komise oceňující protikomunistický odboj posílí
Další novela, kterou prezident v úterý podepsal, se týká protikomunistického odboje. Vládní komise zabývající se tímto odbojem získá silnější pravomoci a její členové odměny dané zákonem. Mezi devět členů komise, která působí při Úřadu vlády, má být ročně rozděleno 1,1 milionu korun.
Komise mimo jiné rozhoduje o odvoláních žadatelů o osvědčení aktivního účastníka třetího odboje, kterým nevyhovělo ministerstvo obrany. Předloha zpřesňuje, proti kterým rozhodnutím se lidé mohou k etické komisi odvolat. Komise bude mít pravomoc provádět přezkum a rozhodnout o obnově řízení. Vymezí se taky požadavky na bezúhonnost a spolehlivost členů komise a důvody pro jejich odvolání.
