Datum, kdy se jí změnil život, si Terézia Svátová pamatuje naprosto přesně: 28. února 1986. Byla v té době v Bělehradě na zahraniční stáži, když vážně onemocněla. Lékaři jí diagnostikovali progresivní polyartritidu, což je velmi agresivní choroba kloubů, která ji na dva roky upoutala na lůžko.
„Nechápala jsem to, v naší rodině byli všichni úplně zdraví, skoro vegetariáni. Měla jsem malé děti a nemohla se o ně starat, naštěstí pomohli moji rodiče,“ vzpomíná dnes podnikatelka. „Věděla jsem, že kvůli dětem musím něco udělat, a začala jsem studovat knihy o přírodní medicíně, vynechala jsem ze stravy vše, co by mohlo můj stav zhoršit, například tehdy všudypřítomný glutaman sodný.“
V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. |
Kdy jste si uvědomila, že se svému zájmu chcete věnovat naplno?
Když jsme se v létě 1989 vrátili z Jugoslávie domů, věděla jsem, že na ministerstvo zahraničního obchodu, kde jsem pracovala, se už vrátit nechci. Práce tam mě nevytěžovala úplně a já si řekla, že ten čas můžu věnovat rodině a novým nápadům.
Jaké nápady to byly?
V roce 1990 jsem nechala do obchodního rejstříku zapsat společnost Terezia Company, která se měla zabývat exportem a importem zboží. Jenže pak přišla válka v Jugoslávii a nedalo se tam obchodovat. Tak jsem začala vyvíjet kořenící směsi bez glutamanu, řepného cukru a lepku - bylinkové, houbové, grilovací. Chtěla jsem, aby lidé nemuseli vařit zvlášť pro děti nebo pro seniory.
Byl v té době o takové produkty zájem?
To víte, museli jsme dělat osvětu na výstavách a v prodejnách zdravé výživy. Jen těžko jsme se dostávali do obchodních řetězců. Prodávali jsme v Delvitě, ale ta posléze skončila.
A pak přišla hlíva, na níž stavíte své výrobky dodnes.
Ano, houbová směs měla u zákazníků velký ohlas. Byli vitálnější, zvýšila se jim imunita, zlepšilo trávení, snížila hladina cukru, a tak jsem začala zkoumat, jestli v té hlívě ústřičné něco není a zda by to šlo použít v koncentrované podobě bez příměsí. A taky by bylo dobré, kdyby se to dalo nosit v kabelce.
Na co jste přišla?
V roce 2004 jsme dodali na trh první kapsle s hlívou ústřičnou s obsahem celé sušené houby se všemi účinnými látkami a bez jakýchkoliv příměsí.
Nepůsobilo to na lidi jako UFO?
Nikdo nevěděl, co to je, ani co s tím dělat. Začátky byly katastrofální, i přes osvětu v lékárnách a odborné přednášky. První měsíc jsme prodali čtyři kusy. Bála jsem se, že firma nevydrží, protože koření samo ji neutáhne.
Terézia Svátová (61)
|
Kdy se to zlomilo?
Asi o rok později. Začalo se o hlívě více psát, dali jsme do tisku první slevové kupony. A bylo to, jako když se zvedne mlha. Lidé nakupovali, vraceli se a nám se konečně dařilo. Jenže s tím přišla další tvrdá práce.
Jaká byla v té době konkurence?
Do roku 2008 nebo ještě 2009 jsme byli s hlívou ústřičnou ve formě doplňku stravy na trhu sami. Nechali jsme si ho patentovat, ale další firmy nás začaly kopírovat a dokonce se soudně snažily patent zrušit. Ale naštěstí jsme vyhráli. Říkala jsem si, že jdeme správnou cestou, protože jen dobré myšlenky se kopírují. Avšak museli jsme rychle přijít s něčím novým.
S rakytníkem?
Ano, přesně. Dávali jsme do kapslí drcené plody a také olej. Dlouho to netrvalo a opět nás ostatní napodobovali. Takže jsme zase inovovali, přidávali další houby, třeba reiši či šitake, a rostliny, například šípek nebo vinnou révu, vznikaly nové kombinace.
Našla jste mezi nimi lék na svou nemoc?
Ještě ne, zatím utlumuji příznaky, nikdo dosud netuší, co vlastně obtíže způsobuje.
Kolik má Terezia Company zaměstnanců?
Sedm let jsem tu byla sama. Později jsem si přibrala jednu asistentku. V roce 2007 syn dokončil školu a začal pro mě dělat marketing. Dnes tu v sídle firmy pracuje asi dvanáct lidí a v terénu máme mnoho obchodních zástupců. Rosteme každý rok, i finančně.
Jaký máte roční obrat?
Původně to byly tři nebo čtyři miliony korun, dnes je to 110 milionů. A jsem pyšná na to, že celou dobu fungujeme bez úvěru. Vždy jsme si na postup museli vydělat, takže nebyl nijak závratně rychlý, zato jistý.
Narazila jste při podnikání na nějaké problémy?
Naši odběratelé jeden čas neplatili faktury a my musíme uplatnit DPH i při neuhrazených fakturách. Soudili jsme se a soud pro nedostatek majetku řízení zastavil.
Jak jste prošli hospodářskou krizí?
Paradoxně nám prodeje stoupaly, zhruba o 25 procent. Lidé už se naučili číst etikety na výrobcích v obchodech a začali slyšet na zdravý životní styl.
Co pro vás znamená loňské Ocenění českých podnikatelek?
Velmi si ho vážím. Stejně jako děkovných dopisů od zákazníků.
Co byste poradila začínajícím podnikatelům? Na co by si v byznysu měli dát pozor?
Podnikat může jen ten, kdo je na to připravený. Musí v sobě mít nadšení i nadhled, musí mít jeden cíl a za ním jít, rozhodovat se v pravý čas, být přísný a důsledně dodržovat nastavená pravidla, být opatrný ohledně financí, prověřovat partnery a spolupracovníky. Já hodně věřila lidem a tahle naivita mohla ohrozit jak mou firmu, tak i rodinu.
Jaké máte se svou společností plány?
Dávám zelenou mladým, kterým se snažím předat všechno, co umím a znám. Už dnes vede firmu můj syn, já mám na starosti výrobu, partnery a inovace. Myslím, že lidstvo se bude vracet zpět ke starým osvědčeným přírodním recepturám při léčení i prevenci. Já vidím budoucnost v kombinaci klasické medicíny s přírodou.
