Na změnu tlačily zejména západoevropské země. Vadí jim konkurence firem ze zemí s nižšími platy, které k nim vysílají své lidi.
„Obávám se, že toto opatření by nepřineslo lepší platové podmínky pro zaměstnance vysílané do zahraničí, ale naopak jejich propouštění,“ shrnula hlavní obavu kritiků nové směrnice česká europoslankyně Martina Dlabajová.
Evropská komise má ale jasno - jde o spravedlnost a nekalou konkurenci. „Pravidla odměňování, která se vztahují na domácí pracovníky, by měla platit i pro pracovníky vyslané ze zahraničí... Mělo by to přinést větší spravedlnost,“ uvedla ve středu ve Štrasburku při prezentaci návrhu směrnice eurokomisařka pro zaměstnanost a sociální věci Marianne Thyssenová.
Nejvíc přitom trápí západní firmy rozdíly v platech v sektoru stavebnictví, ale také v zemědělství a dopravě. Nejvíce dočasných pracovníků ze zahraničí mají každoročně v Německu, Francii a Belgii.
Už loni čeští autodopravci řešili, jak budou vyplácet řidičům kamionů německou minimální mzdu, když Německo jednostranně zavedlo tuto povinnost vůči všem ostatním zemím. Znamenalo by to nejméně čtyřicetitisícové platy pro řidiče na plný úvazek.
Nakonec ale většina navrhovaných pravidel neplatí. „Byla podána ústavní žaloba k Evropské komisi na Německo. Je to v rozporu s principy EU, není to závazné,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Za prací do ciziny jezdí méně než procento lidí
V roce 2014 bylo v rámci EU do zahraničí vysláno 1,9 milionu zaměstnanců, což byl oproti předchozímu roku nárůst o deset procent.
České firmy před dvěma lety na práci za hranice poslaly přes 30 tisíc lidí, což byl oproti roku 2010 nárůst o více než pětinu.
Ze Slovenska vyrazilo v roce 2014 do zahraničí téměř 90 tisíc pracovníků, nejvíce jich pak vyjelo z Polska - téměř půl milionu. Přesto však lidé vyslaní do zahraničí tvoří celkově méně než jedno procento všech zaměstnanců v rámci Evropské unie.
