Velká Británie tento pátek odstartuje program zvyšování minimálních mezd. Lidé pobírající nejnižší platy si tak ročně přilepší o 910 liber (31 200 Kč). Jejich mzda letos poroste čtyřikrát rychleji než průměrné výdělky.
Svět tento experiment sleduje. Vlády mnoha rozvinutých zemí napínají ve snaze bojovat se sociální nerovností a slabým růstem platů k minimální mzdě pozornost. Stagnace platů v posledních letech bývá přičítána zvyšující se globální konkurenci, ústupu od kolektivního vyjednávání o platech, zpomalení růstu produktivity a nahrazení lidí technologiemi v některých profesích.
Loni poprvé v historii země zavedlo minimální mzdu Německo, k růstu minimální mzdy každý rok o tři procenta vyzývá japonský premiér Šinzó Abe. Zvednout minimální hodinové výdělky až na 15 dolarů (365 Kč) za hodinu a 31 200 dolarů (757 130 Kč) za rok se v roce 2022 chystá také americký stát Kalifornie. Minimální mzdu používají jako nástroj spravedlivějšího přerozdělování i některé rozvíjející se země jako třeba Malajsie.
Revoluce v sociálním systému? Garantovaný příjem testuje stále více zemí |
„Minimální mzda nebyla nikdy tak populární jako dnes. Otázka je, jak vysoko ji můžeme tlačit,“ řekl listu Financial Times Richard Dickens, profesor ekonomie na univerzitě Sussex.
Odpověď na jeho otázku bude aktuálně hledat Británie. Od dubna se tam minimální mzda zvýší na 7,2 libry (247 korun) za hodinu a v roce 2020 by měla dosáhnout 9 liber (309 korun). Podle tamního ministra pro obchod, inovace a kvalifikace Nicka Bolese to bude jeden z největších nárůstů minimální mzdy, který kdy západní vlády udělaly.
Riziko pro regiony s nízkými platy
V Kalifornii by zvyšování minimální mzdy mohlo zajistit lepší život milionům pracujících. Ale na druhou stranu také zvýšit nezaměstnanost ve skupině těch, kterým má opatření pomoct, a to zejména ve městech, kde jsou mzdy relativně nízké. Někde by tak dopad mohl být i negativní.
„Stejně tak jako přínos této politiky je větší, protože se bude týkat více pracovních sil, než předchozí zvyšování minimální mzdy, i rizika jsou v tomto případě větší,“ citují New York Times Bena Zipperera, experta na minimální mzdu z Washingtonského centra pro vyrovnaný růst. „Není vůbec jisté, jak to dopadne,“ dodal.
Například pracovní trh ve městech San Francisco a San Jose, kde jsou platy vysoké díky technologickému boomu, zvýšení minimální mzdy sotva zaznamená. Zatímco pro Los Angeles a San Diego, kde jsou platy nižší, budou negativní důsledky opatření výraznější a možná se vyrovnají těm pozitivním.
Ještě hůř mohou dopadnout města ve vnitrozemí jako Bakersfield nebo Fresno. Nárůst minimálního výdělku ze současných 10 k 15 dolarům za hodinu v příštích šesti letech může posunout nejméně placené blíž k prostředku mzdového pásma, a tedy zasáhnout daleko více pracujících i zaměstnavatelů než ve městech s vyššími mzdami.
„Je to velký experiment,“ řekl listu New York Times profesor ekonomie na Univerzitě Massachusetts Arindrajit Dube. „V regionech jako Fresno bude přímo nebo nepřímo zasažena většina pracujících,“ míní.
Kalifornský guvernér Jerry Brown si ale myslí, že stojí za to tento risk podstoupit. „Je to věc ekonomické spravedlnosti. A dává to smysl,“ řekl.
Zvyšuje i Česko
V Česku se minimální hrubá mzda naposledy zvýšila letos v lednu. Dosahuje 9 900 Kč za měsíc nebo 58,70 Kč za hodinu. Sazby v sousedních zemích přesto zůstávají vyšší. V Německu činí například minimální hodinová mzda 8,50 eura (230 korun), v Polsku 10,12 polského zlotého (64 korun) a na Slovensku 2,18 eura (59 korun).
Vývoj minimální mzdy od jejího zavedení v roce 1991
Premiér Bohuslav Sobotka slibuje další zvyšování minimální mzdy. Měla by dosáhnout 40 procent průměrné mzdy, což je při její současné výši přes 10 500 korun.
