Volkswagen loni v září přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě instaloval software umožňující manipulovat s emisními testy. V Evropě se podařilo celou Volkswagenu záležitost vysvětlit a zabránit větším škodám. Automobilka představila řešení, které úřady uspokojilo (čtěte více).
Mnohem horší situace je ovšem v USA, kde celá kauza vznikla. Šéf koncernu Volkswagen Matthias Muller, který byl pasován do role záchranáře, navíc tento týden odjíždí z USA s porážkou. Kalifornský úřad pro čisté ovzduší CARB odmítl plán německé automobilky na svolání naftových aut vybavených softwarem, který umožňuje manipulovat s údaji o emisích. Úřad tvrdí, že návrh Volkswagenu je nedostatečný a nesplňuje zákonné požadavky.
Podle Dudenhoeffera je to Müllerovo „strategické selhání“. „Myslím, že podcenili odhodlání Ameriky k efektivnímu a opravdovému vyřešení případu. Vypadá to, jako by (automobilka - pozn. red.) hráli o čas. A to Američané nemají rádi,“ komentuje analytik pro Reuters.
Kalifornie zatím automobilce nevyměřila žádnou pokutu, vydala však nové oznámení, že Volkswagen porušil její regulační předpisy v oblasti kvality ovzduší.
Volkswagen v USA s diesely skončil
Ředitel Centra pro automobilový výzkum při Univerzitě v Duisburgu-Essenu a nezávislý analytik Dudenhoeffer navrhuje Volkswagenu radikální řešení. Stáhnout značku z amerického trhu a případně ji nahradit Škodou, uvedl pro magazín Forbes. V opačném případě věští automobilce nekonečný, planý a velmi drahý boj o návrat důvěry zákazníků. Podle Dudenhoeffera Američané už kvůli dieselgate nebudou chtít naftová auta. „Veřejnost nechce být podváděna. Zákazníci tedy budou stále konfrontováni s image firmy, která podvádí,“ komentuje Dudenhoeffer.
„Volkswagen je ve Spojených státech velmi slabý, bylo by tedy lepší zastavit prodeje pod touto značkou. VW má navíc stále ještě Audi a Porsche,“ řekl expert pro Forbes.
Podle Dudenhoeffera drží Volkswagen na severoamerickém trhu hlavně hrdost hlavního akcionáře firmy, rodiny Porsche, pro kterou by vzdání se amerického trhu znamenalo porážku.
Analytik Arndt Ellinghorst jeho myšlenku odmítá jako naprostý nesmysl. A poukazuje mimo jiné na to, že česká značka, která patří do koncernu VW čtvrt století, nemá pro severoamerické trhy odpovídající produkty, chybí hlavně stěžejní velká SUV. „Začínat na trhu s novou značkou, která by nepochybně dostala nálepku východoevropské nízkonákladové značky, nedává žádný smysl,“ myslí si Ellinghorst.
Volkswagen má navíc na severoamerickém trhu hlubokou tradici. Američané znají brouky, staré dodávky transporter proslavili právě američtí hippies, zavedený je v USA také Golf. Ellinghorst ovšem dodává, že po překonání dieselového skandálu bude muset značka Americe nabídnout správné produkty zaměřené na tamní specifickou klientelu, ne jen upravené verze evropských vozů.
Analytik Jack Nerad dodává, že německá značka byla v USA spíše okrajovou. A diesely byly ještě okrajovější.
„Jestli to myslí VW na americkém trhu vážně a chtěl by být opravdu velkým hráčem, potřeboval by teď na trhu mít tři opravdu konkurenceschopné crossovery. Nyní má dva - tiguan a touareg, které nejsou konkurenceschopné. Za své ceny jsou malé a více zaměřené na evropské trhy,“ dodává ostře Nerad. „Jednou za pár let Volkswagen prohlásí vážné plány na trhu v Severní Americe, to trvá tak rok a pak to utichne. To trvá už třicet let. Jsou příliš zaměřeni na produkty, které fungují v Evropě,“ myslí si.
Škoda cestu do USA dlouhodobě odmítá
Škoda opakovaně v uplynulých letech vstup na severoamerické trhy odmítla. Nadějí na změnu bylo jmenování bývalého šéfa Škody Winfrieda Vahlanda ředitelem severoamerického zastoupení koncernu VW po vypuknutí aféry dieselgate. Vahland ovšem do funkce nakonec nenastoupil a koncern opustil (více zde). Navíc ještě z Mladé Boleslavi opakovaně prohlašoval, že Škoda do USA nepůjde.
Podle Dudenhoeffera má Škoda dobrou reputaci a byla by srovnatelná s dalšími masovými značkami na americkém trhu jako jsou Toyota a Nissan.
„Auta s okřídleným šípem v USA vídáme. Ať už jde o testovací muly určené k prověření vyvíjených aut v extrémních podmínkách, nebo o rychlostní speciály závodící na solných pláních v Bonneville. Logicky by tak krok směrem k expanzi na západ měl dávat smysl. Zvlášť po tom, co se mateřskému Volkswagenu v USA příliš nedaří,“ psal Forbes už v srpnu loňského roku, ještě před vypuknutím aféry (článek zde). „Průměrnému Američanovi se dnes při vyslovení slova Volkswagen nebo Audi vybaví hlavně nespolehlivá technika a značné servisní náklady. Zachránit reputaci by tak mohla právě Škoda,“ psal magazín.
Stojí za připomenutí zajímavý pokus novináře Boba Flavina, který začátkem loňského roku ukázal Američanům dnes už předchozí generaci Škody Superb. Velký kombík s turbodieselem a ve vrcholné výbavě Laurin & Klement předvedl nezaujatým divákům, kteří do té doby nikdy žádnou škodovku neviděli, nechal je svézt a vyslechl jejich dojmy. Ti superba ohodnotili jako exotické luxusní auto a srovnávali ho s Audi či BMW.
Poslední oficiálně dovezenou škodou na severoamerický trh byl model 135 GLi, který si v roce 1989 koupil jistý Kanaďan Alex Dresler za 4 960 dolarů. Od té doby udržuje povědomí o české značce v severní Americe jen pár nadšenců. Více čtěte zde.
