RECENZE: Milý návrat k Malému princi vede přes moderní školačku

Zdánlivě si nemohou rozumět: Mark Osborne, americký režisér Kung Fu Pandy, a poetický příběh, jejž Antoine de Saint-Exupéry vydal roku 1943 krátce před smrtí. Přesto animovaný film mířící do našich kin našel klíč: moderní vlk se najedl, aniž by Malého prince ohlodal na kost.

Z filmu Malý princ | foto: A - Company

Cesta ke zpřístupnění klasiky vede oklikou, přes postavu současné školačky, která pod vedením maminky plní plán jejich společné ctižádosti. Brzy vstát, cvičit, studovat, žádné hry ani zbytečnosti. Vtipný sestřih dívčina harmonogramu uvede do světa přísné racionality 21. století.

Ale z uniformní městské čtvrti ční jeden starý dům, v němž mezi haldou veteše žije výstřední stařík - bývalý pilot. Tedy onen letec, který v knižní předloze vypráví o svém setkání s princem z malé planety a teď je líčí i holčičce ze sousedství.

Věcně založenou hrdinku tak zavede do fantazie a současně do jiných barevných tónů, do odlišné výtvarné stylizace i rozdílné animace. V podstatě jde o film typu „dva v jednom“, který prostřednictvím vloženého příběhu objevuje cit a krásu zosobněnou třeba v podobě „zavěšených“ hvězd.

Malý princ

70 %

Režie Mark Osborne, předloha:Antoine de Saint-Exupéry, mluví James Franco

Kinobox: 75 %

IMDb: 7.7

Klasik Exupéry dostal obal podobný snímku Vzhůru do oblak, kde také senior a dítě našli společnou řeč i vztah. Dospělí to unesou a malí diváci snáze proniknou k podstatě výroků „Stáváš se navždy zodpovědným za svou růži, za to, cos k sobě připoutal“ či „Správně vidíme jen srdcem“.

Aktualizace zahrne i školaččin akční výlet s pohádkovým hrdinou, kde se stává jakousi galaktickou Alenkou v říši divů, a ve finále bohužel i příděl naučně kazatelské doktríny o zlu mamonu. Přesto je to stále film, který pro tichý úsměv i posmutnělou něhu může jméno Malý princ nosit beze studu.