Původně měl být první premiérou 131. sezony hradeckého Klicperova divadla slavný Přelet přes kukaččí hnízdo v režii uměleckého šéfa Davida Drábka. Z technických důvodů čtyřnásobná činohra roku musela měnit, zůstalo obsazení, změnil se však titul a režisér.
David Šiktanc, který v Hradci už nastudoval Tuláka po hvězdách a Cestu dlouhým dnem do noci, sáhl po hře Františka Langera z prvorepublikové tančírny Periférie.
„Vnímám ji především jako hluboký milostný příběh jedné „nemluvné lásky z předměstí“. Lásky, která je vášnivá, samozřejmá a opravdová, i když jí chybí navoněná „slovíčka těch lepších lidí“. Lásky, která vede až k sebeobětování. Lásky dvou bytostí snících sen o lepším životě a bojujících při tom s jednou nešťastnou náhodou a spoustou šťastných okolností. Jsem moc ráda, že se vrátil režisér David Šiktanc a že v hlavních rolích dostanou takový prostor a příležitost herci Jakub Tvrdík a Marie Poulová,“ říká dramaturgyně Jana Slouková.
Jaká je síla viny? Kam až jsme ochotni zajít z lásky?
Trvdík hraje číšníka, tanečníka a bezelstného navrátilce z kriminálu Franciho, Poulová chudou prostitutku Anči.
„Jako jejich kumpáni se představí Vojtěch Dvořák v roli chromého harmonikáře Tonyho a Jiří Panzner coby uzenář a rasův pomocník Barborka. Hynka Pecha uvidíme jako podivínského pouličního soudce a advokáta chudých, Jiřího Zapletala jako ředitele baru, který je i průvodcem dějem. Jan Bílek s Martinou Eliášovou ztvární továrnické manžele Urbanovy, Marta Zaoralová jejich služku, Miroslav Zavičár s Matějem Andělem mladé policisty. Matěje ještě uvidíme také v roli Annina mladého ctitele a Jan Vápeník se představí coby policejní komisař,“ uvádí dramaturgyně.
Autorem scény a kostýmů je Jan Štěpánek, hudbu složil Michal Vejskal, pohyb měla na starosti Veronika Knytlová.
Drama zločinu a trestu a hlavně chudých milenců z pražské periférie mělo premiéru v roce 1925 v Divadle na Vinohradech v režii Jaroslava Kvapila a výpravě Josefa Čapka. „Už tehdy se stala Periférie divadelní událostí roku, na repertoáru vinohradské scény lámala divácké rekordy a zanedlouho ji uvedlo mnoho evropských divadel včetně legendárních inscenací Maxe Reinharda v Berlíně a Vídni,“ jmenuje Slouková.
Hradecká inscenace klade otázky: Jaká je síla viny? Kam až jsme ochotni zajít z lásky? Je možné vystoupit z vlastního stínu? A jak že je to s tím zločinem a trestem? „S nadsázkou lze říct, že jde o českou odpověď F. M. Dostojevskému a Sigmundu Freudovi,“ míní dramaturgyně.
