Zmíněná opatření jako kamery a nové pásky podle úřadu nejsou příliš platná v boji s prodejem závadného či nezdaněného alkoholu. Vyplývá to z výsledků prověrky celních úřadů, které zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Povinnost pro lihovary vybavit své provozovny kamerami platí od loňského roku. Už v době vzniku zákona kritizovali normu nejen lihovary, ale i odborníci na kamerové systémy. Zákon dokonce mezi požadavky stanovil nesmyslné parametry a pro lihovary je to velmi drahé. Některé potřebují desítky kamer za miliony korun. Kamery totiž musejí umožnit identifikaci osob i v noci.
„Záznam z dvoumegapixelové kamery nedosahuje požadované úrovně identifikace při nouzovém osvětlení,“ řekl dříve v rozhovoru pro iDNES.cz Petr Janda, obchodní ředitel firmy Viakom, o jednom z požadavků zákona (více zde).
A jedním ze závěrů NKÚ nyní je, že pořízené záznamy jdou špatně identifikovat. Navíc si kamery pořídil málokdo. „V zákonné lhůtě tří měsíců zvládlo tuto povinnost naplnit jen pět procent osob povinných značit líh. Navíc nejméně u šesti celních úřadů kontrolovaných NKÚ se ukázalo, že záznamy jsou kvůli nedostatečné kvalitě jen obtížně využitelné,“ uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.
Plošné zavedení bezpečnostních kamer, které mají sledovat označování lahví podle NKÚ nepřineslo zlepšení dohledu nad alkoholem. Celníci navíc podle úřadu nemohou plně využívat data z informačních systémů, kterými disponují, protože systémy nejsou vzájemně plně propojené.
Kamery i nové pásky jsou reakcí na metanolovou aféru, při které v září 2012 zemřely v Česku po vypití nelegálně vyrobeného alkoholu desítky lidí. Stát následně zavedl například pásky s novými ochrannými prvky na láhve s alkoholem nebo povinnost umístit kamery do míst, kde se láhve s lihovinami označují.
První pásky byly zavedeny už v roce 2005. Od té doby do letošního března nebylo podle celníků z několika objednávek pásek o celkovém objemu 16,5 milionu kusů využito či vráceno 3,9 milionu kusů, které byly nahlášeny firmami jako zničené nebo ztracené. „Tyto pásky jsou podle kontrolorů rizikové, protože mohou být zneužity k prodeji lihovin vyrobených z nezdaněného lihu,“ sdělila Málková.
Situaci měl po metanolové aféře zlepšit v roce 2013 nový typ pásek. „Právní předpisy ale subjektům neukládají povinnost vést evidenci pásek podle individuálního kódu. Jejich registr tak postrádá smysl,“ míní mluvčí NKÚ.
Předzásobení připravilo stát o více než miliardu
Kontroloři prověřovali i výběr spotřební daně u tabákových výrobků. Mezi lety 2004 až 2014 se sazba daně podle NKÚ devětkrát změnila. „Problém předzásobení výrobky se starou sazbou ale zákon řešil čtyřmi protichůdnými způsoby a novela zákona, která fenoménu předzásobování skutečně zabraňuje, je účinná až od prosince 2014,“ doplnila mluvčí kontrolorů.
Kvůli předzásobení prodejců cigaretami se starší sazbou daně tak vybral stát na dani z tabáku mezi lety 2012 až 2014 podle odhadu NKÚ o 1,4 miliardy korun méně, než mohl. Celní orgány podle kontrolorů navíc nekontrolovaly, jestli obchodníci uplatnily starou sazbu v souladu s právními předpisy.
