Vědci z katedry buněčné biologie a genetiky přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého při vývoji modelů buněk využili komerčně dostupných buněčných linií odvozených od různých lidských orgánů a nádorů. Ty pak dále geneticky upravovali.
„Jedním z výsledků je buněčná linie AZ-AHR, která je schopná reagovat v umělých podmínkách laboratoře s cizorodými látkami prostřednictvím takzvaného dioxinového receptoru, jenž hraje klíčovou roli při působení toxických látek v organismu,“ nastínila mluvčí fakulty Martina Šaradínová.
Další tři v Olomouci vytvořené linie pak dokáží odhalit v životním prostředí či v živém organismu látky steroidního charakteru, a kromě toho umí navíc detekovat i endokrinní disruptory. To jsou látky, které ovlivňují účinky hormonu štítné žlázy a jejichž působením v lidském organismu může vést k hormonálně podmíněným druhům rakoviny, například rakovině prsu, prostaty nebo štítné žlázy.
„Originalita vyvinutých linií spočívá v tom, že se jedná výhradně o lidský model in vitro (v umělých podmínkách laboratoře - pozn. red.). Je koncipovaný tak, aby v maximální míře napodoboval fyziologické podmínky v lidském těle. Linie jsou dostatečně stabilní, poměrně dost citlivé a vysoce specifické,“ nastínil vedoucí katedry i výzkumného týmu Zdeněk Dvořák.
O objev už se zajímají světové univerzity i kanadská firma
Dosud totiž podle nějž většina ve vědě užívaných buněčných modelů vychází ze zvířecích tkání. Nově vyvinuté modely lze přitom využít mnoha způsoby, neboť dokáží zjistit škodliviny ve vodě, půdě či ovzduší.
„Významnou roli mohou hrát i při sledování bezpečnosti potravin, tedy zda neobsahují škodlivé látky. Slouží i pro testování vyvíjených léčivých látek, ale například i testování existujících léčiv. Díky nim můžeme lépe poznat vedlejší molekulární účinky léků,“ shrnul Dvořák.
Informace o jednotlivých buněčných liniích publikovaly přední světové vědecké časopisy.
„O naše linie projevila zájem řada špičkových světových toxikologických a klinických laboratoří, kterým jsme je bezplatně poskytli pro výzkumné účely. Jednalo se například o univerzity ve Vídni, Stockholmu či Newcastlu. Tím se výrazně posílila pozice přírodovědecké fakulty v mezinárodní vědecké spolupráci,“ uvedla členka výzkumného týmu Aneta Grycová.
Kromě toho už navíc objev našel uplatnění i v praxi a univerzita nedávno podepsala licenční smlouvu s kanadskou biotechnologickou společností Applied Biological Materials o komerčním využití buněčných linií.
