Třikrát se jihlavský magistrát v minulosti pokoušel prodat areál bývalých pístovských kasáren. Ovšem neúspěšně. O dřívější ubikace a pozemky o celkové rozloze necelých 75 tisíc metrů čtverečních nikdo nejevil zájem. Do tří vypsaných dražeb se žádný zájemce nepřihlásil.
Až letos na jaře se objevil podnikatel Petr Žižka, který byl ochoten investovat do zpustlého místa 8 milionů korun, což byla minimální cena, o niž si město řeklo.
Dalo by se tak říct, že vše dobře dopadlo, chátrající areál dostal nového vlastníka a město se zbavilo balvanu, který ho dlouho trápil. Jenže veřejnost pořádně neví, jaké další plány podnikatel s nemovitostmi má. Po květnové dražbě nechtěl o budoucím využití areálu hovořit.
„Až bude celý koncept jasný, informace poskytnu,“ sdělil Žižka, který je podle obchodního rejstříku jednatelem devatenácti společností – například Deleguj, s. r. o., Vaření, s. r. o., či Uklízení, s. r. o.
A o moc sdílnější nebyl ani včera. „Opravdu o tom nebudu mluvit. Jsem pozvaný na jednání zastupitelstva a tam své plány přednesu, dříve o tom hovořit nebudu,“ odmítl debatu o kasárnech Žižka.
„Podnikatel ve své žádosti svůj záměr nazval jako podnikání baťovského stylu. Mělo by to být jakési poskytování služeb podnikatelům v Česku i mimo republiku,“ naznačil po dražbě náměstek primátora Jaromír Kalina (KDU-ČSL). Mělo by jít o poskytování služeb v oblasti daňového poradenství a účetnictví.
Toto vysvětlení však nebere jako relevantní minimálně část opozice. „Ráda bych viděla něco mnohem konkrétnějšího,“ tvrdí Jana Mayerová (ANO).
„Na co potřebuje na tuto činnost skoro 80 hektarů?“ klade otázku Pavel Šlechtický (KSČM).
Žádný těžký průmysl a domky
V současné době má Petr Žižka poměrně volné ruce k tomu, aby s kasárny naložil podle svého uvážení. V územním plánu je jejich plocha vedená jako zóna občanské vybavenosti, kde lze stavět kromě těžkého průmyslu a obytných domů téměř vše.
Na pozemcích by měl pak mít Žižka zakázáno ještě hospodařit při využití intenzivních technologií, provádět terénní úpravy značného rozsahu nebo zneškodňovat odpady, které vznikly někde jinde.
„Pod pojem občanské vybavenosti se může schovat jak lehká výroba, ale také sociální služby či sociální bydlení. Ve skutečnosti je to právě sociální bydlení, které zde jde jako téměř jediná činnost provozovat bez větších investic. Zkrátka se ubikace vojáků lehce upraví a je možné nastěhovat nájemníky z celé republiky,“ nabízí jednu z variant využití Kryštof Kothbauer, předseda jihlavského regionálního výboru TOP 09.
„Lidé mají skutečně strach, že by z toho mohly být ubytovny, což současný územní plán umožňuje,“ přidává se Šlechtický.
Ani jeden z nich však nemá žádné indicie o tom, že by se podnikatel Žižka chtěl tímto směrem skutečně vydat. On sám však tyto spekulace ani nepotvrdil, ani nevyvrátil.
Na přímou otázku, zda může vyloučit, že v pístovských kasárnech v budoucnu vzniknou ubytovny, sociální bydlení či zařízení podobného typu, pouze odpověděl, že dopředu nechce do médií nic říkat.
„Vše se dozvědí jako první zastupitelé,“ dodal. „Riziko, že tam něco takového vznikne, existuje, ať už bude toto místo vlastnit jakýkoliv subjekt. Z mého pohledu bude rozhodovat právě důvěryhodnost a předložený podnikatelský záměr,“ uvedl náměstek Kalina.
Podle něj podnikatele skutečně limituje pouze platný územní plán, město nemůže dohlédnout na to, zda svůj záměr plní či nevyužívá nemovitosti k jinému účelu. „Je to něco jiného, než když prodáváte pozemek v průmyslové zóně, kdy investor musí v určité časové lhůtě realizovat svůj plán,“ upozornil Kalina.
„Město má nástroje jak ochránit či korigovat využití území - například plánovací smlouvu s investorem, územní studie či regulační plán,“ oponuje bývalý vedoucí útvaru městského architekta Vít Zeman, jenž je členem TOP 09.
Žižka už v minulosti podepsal s městem smlouvu na budovu bývalé vojenské správy v centru města v ulici U Mincovny. Z celkové sumy 5,75 milionu korun složil dosud zálohu a nyní mu běží předem sjednaná lhůta na splacení zbývající částky.
