Praxe bohužel ukázala, že polepy protihlukových stěn siluetami dravých ptáků jako prevence zdaleka nestačí (více o samolepkách jako prevenci zde).
„Tyto polepy fungují pouze v případě, pokud jsou mezery mezi jednotlivými samolepkami maximálně 10 centimetrů. To samé platí i pro samolepky opatřené UV filtrem,“ vysvětluje Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické.
Přestože praxe ukázala, že nedostatečně husté polepy samolepkami černých siluet nárazům letících ptáků nezabrání, používají se k zabezpečení stěn dál. Ale díky úzké spolupráci ornitologů se správci komunikací se situace naštěstí postupně zlepšuje a skutečně bezpečných stěn podél silnic a dálnic přibývá.
Řešením jsou svislé pruhy, těmi se ptáci nesnaží prolétnout
Doprava představuje pro všechny živočichy vážné nebezpečí, především kvůli přímým střetům s dopravními prostředky, ale úseky protihlukových stěn opatřené transparentními výplněmi jsou neméně rizikové.
Ornitologové hledají další nebezpečné stěny„Při hledání rizikových úseků protihlukových stěn může pomoci každý. Místa, kde ptáci hynou, by byla velká škoda nechat nezabezpečená a spolupráci se správci komunikací nevyužít,“ uzavírá Viktora. Jak postupovat, pokud byste také chtěli v této věci pomoci? Stačí nálezy uhynulých ptáků zdokumentovat a údaje o úhynech |
„Zatímco v případě jiných typů staveb opatřených velkými plochami skel bezpečná řešení teprve hledáme, nebo je ověřujeme, účinná ochrana protihlukových stěn je známá, jen není dostatečně využívaná,“ vysvětluje Lukáš Viktora. „Stále se nám ovšem nedaří rozbít zažitý stereotyp vylepování černých siluet, které jsou jako prevence naprosto nedostatečné.“
Proto se ornitologové momentálně snaží prosadit ověřená řešení všude tam, kde
stále dochází k úhynům ptactva. V posledních letech našli významného spojence v Ředitelství silnic a dálnic ČR, které je klíčovým správcem silniční sítě v zemi.„Tato fungující spolupráce je pro nás důležitá. My poskytneme dokumentaci s daty o rizikových stěnách, na základě údajů o úhynech identifikujeme nejnebezpečnější úseky a ŘSD je poté zabezpečí polepem vertikálními pruhy z trvanlivých plastových fólií o šířce alespoň dva centimetry s rozestupy do deseti centimetrů,“ popisuje Viktora.
Polep svislými pruhy je důležitý z prostého důvodu. „Ptáci jsou přesvědčeni, že horizontální štěrbinou, tedy jakoby naplocho, prostě prolétnou,“ vysvětlil Viktora pro iDNES.cz. V případě horizontálních pruhů by se podle něj mezera mezi polepovými pruhy musela zmenšit na pouhých pět centimetrů.
Poslední realizace je u Klínce, další bude brzy u Liberce
Zatím posledním realizovaným úsekem je zhruba 1,5 km protihlukové stěny podél rychlostní silnice R4 v katastru obce Klínec v okrese Praha-západ. Problém hlukové zátěže zdejších obyvatel mají snížit stěny vybudované v roce 2014 podél obou stran silnice. Jejich skleněné výplně ovšem byly polepeny pouze černými ptačími siluetami s velkými rozestupy.
Přímo pod nimi se tak velmi rychle začaly objevovat mrtvolky strnadů, sýkor, červenek, hýlů a dalších druhů. Na přibližně kilometrovém úseku jich bylo nalezeno dvanáct. Do měsíce po předání podkladů na ŘSD už ovšem byly rizikové úseky stěn doporučeným způsobem zabezpečeny.
A zpracovány jsou podklady pro zabezpečení další protihlukové stěny, tentokrát v katastru Liberec - Rochlice na silnici č. 14H poblíž křížení s rychlostní silnicí R35. „Její polep proběhne, jakmile se venkovní teploty ustálí nad 15 °C, jinak by páska nedržela,“ vysvětlil Tomáš Benda z Ředitelství silnic a dálnic.
