Sobotka si přeje, aby mu jako stranická dvojka „kryl záda“ ministr vnitra Milan Chovanec. „Jak píšu ve své zprávě pro delegáty sjezdu, Milan Chovanec nebyl iniciátorem, natož organizátorem pokusu o puč, ani událostí, které mu uvnitř ČSSD předcházely. Ve vládě i ve vedení sociální demokracie se mi s ním dobře spolupracuje,“ sdělil iDNES.cz den před sjezdem Sobotka.
I Chovanec dlouhodobě říká, že on stojí i padá „se Slávkem“ a že bude loajálně podporovat současného premiéra a nehodlá se tlačit na jeho místo. „Ke kandidatuře mě vyzval Slávek Sobotka. A já opravdu nemám ambici ho teď či později nahrazovat,“ řekl iDNES.cz Chovanec. Do zprávy pro sjezd napsal, že ČSSD je vnitřně konsolidovaná tak, jako už dlouho nebyla.
Jenže otázka takzvaného lánského puče z října 2013, kdy se ještě v den voleb vypravila za prezidentem Milošem Zemanem do Lán skupinka sociálních demokratů vedená jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem, je v ČSSD stále živá. Den poté se při jednání předsednictva účastníci cesty za Zemanem pokusili Sobotku na jednání předsednictva svrhnout.
Sobotka to ustál, v Praze se na jeho podporu konala demonstrace a i díky lidem jako Jiří Dienstbier či Lubomír Zaorálek situaci zvládl. Puč ve straně nevyšel a Zemanovi nezbylo než Sobotku jmenovat premiérem, když se dokázal domluvit s hnutím ANO a s KDU-ČSL.
Zatímco Hašek, místopředseda Senátu Zdeněk Škromach či bývalý šéf poslanců Jeroným Tejc jsou od té doby v nemilosti, Chovancova hvězda stoupá vzhůru. V pravou chvíli se postavil na Sobotkovu stranu. Byl to právě on, kdo prozradil schůzku v Lánech a Haška usvědčil ze lži právě v okamžiku, kdy cestu za Zemanem popíral v přímém přenosu ČT 24.
Z neúspěšných „pučistů“ se místo ve vedení strany pokouší získat jen Tejc. Jeho jméno je ve hře v souvislosti s křeslem prvního či alespoň řadového místopředsedy. Sobotka je ostře proti. K jednotě strany by to podle něj rozhodně nepřispělo.
Dostanou se do vedení ČSSD tentokrát hned dvě ženy?
Sociální demokraté mají ve stanovách kvótu na alespoň čtvrtinové zastoupení žen ve svých orgánech. Takže v grémiu ČSSD musí být alespoň jedna. Alena Gajdůšková, která neuspěla v senátních volbách, v nejužším vedení strany končí. Do grémia mají ale šanci dostat se hned dvě ženy - ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová a náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová.
Ta na otázku iDNES.cz, co by v ČSSD chtěla změnit, odpověděla: „Voliči se buď nechali zlákat tím prostě nebo to znamená, že nerozumí dobře našemu programu.“ Narážela tím na slogany hnutí ANO ve stylu „prostě to zařídíme“ (rozhovor s Teska Arnoštovou čtěte zde).
Sobotkovi připadá zajímavá varianta, že by ve vedení strany byly obě. I když získaly nominace ve většině krajů, je tu jedno malé ale. Praha by měla ve vedení hned dvě zástupkyně a je otázka, zda to delegáti z jiných částí republiky budou chtít připustit.
Ve vedení ČSSD mají s podporou premiéra šanci zůstat ministr zahraničí Lubomír Zaorálek i místopředseda Martin Starec, který má na starost stranické finance. Šanci získat post místopředsedy má také předseda Sněmovny Jan Hamáček. Naopak nižší jsou šance ministra pro lidská práva a senátora Jiřího Dienstbiera, který má ve straně pověst solitéra a se Sobotkou se nepohodl kvůli služebnímu zákonu, když premiér dal přednost dohodě s ODS a TOP 09 a pohřbil ideu generálního ředitelství státní služby, kterou Dienstbier prosazoval.
Právě na Dienstbierově osudu lze ukázat, jak se v politice mění vítr. Přesně před dvěma lety na sjezdu v Ostravě vypadl Dienstbier z vedení ČSSD. Jeho nezvolení označil Sobotka za iracionální rozhodnutí sjezdu. „Nejpopulárnější politik, který získal tak velkou podporu v prezidentské volbě, samozřejmě do vedení sociální demokracie patří,“ řekl tehdy iDNES.cz Sobotka. (více čtěte zde)
Dienstbiera tehdy z vedení ČSSD vytlačil právě Chovanec, kterého chtělo do vedení strany dostat konkurenční stranické křídlo. Sobotkův spojenec Dienstbier pak pomáhal organizovat demonstraci na podporu předsedy ČSSD, když se Sobotku jeho odpůrci snažili hned po volbách odstranit.
Delegáty sjezdu sociální demokracie čeká také schvalování změn stanov. Jedna z těch důležitých je, že by kandidátky měli schvalovat všichni členové, nejen partajní sekretariáty. Druhá počítá s tím, že by na kandidátkách do voleb bylo alespoň 40 procent zástupců každého pohlaví. Je ale nejisté, že tato věc projde. V celostranickém referendu pro bylo necelých 52 procent členů.
