Štěstí mají obce, jako je například Předklášteří, kde na blokovaných pozemcích stojí například škola nebo jsou součástí zastavěného bloku rodinných domů. Podle zákona v těchto případech dostane církev peníze a parcely zůstanou obci. Naopak v nejistotě žijí tam, kde restituce vyvolaly soudní spory.
V Předklášteří na Brněnsku mohou díky vyřešení situace začít s výstavbou rodinných domů.
„Pozemky jsou na vlastnickém listu obce, ale nemohli jsme s nimi několik let nic dělat. Teď už ale víme, že nám zůstanou. Chceme na nich postavit přibližně 40 domů,“ uvedl starosta Předklášteří Antonín Nahodil.
Fakta3 000 o zhruba tolik hektarů požádalo brněnské biskupství 1 318 hektarů už je státem předschválených k vydání |
Naopak v Rajhradě na Brněnsku stále čekají na rozhodnutí Státního pozemkového úřadu. Podle slov podpřevora Nauma Vraspíra ze zdejšího benediktinského opatství nemají o procesu schvalování žádné informace.
„Žádost jsme podali už v minulém roce,“ poznamenal. Před zdejším klášterem chtěla obec v minulosti postavit parkoviště u opatství, kde sídlí i Památník písemnictví a Muzeum Brněnska. Plán ale zhatily právě restituce.
Na posouzení žádostí má úřad několik měsíců. „Na zhodnocení oprávněnosti máme nejprve půl roku. Pokud žádost předběžně schválíme, tak podepíšeme s protistranou dohodu. Poté následuje správní řízení, které ale trvá dalších šest měsíců až rok. Až poté padne definitivní rozhodnutí,“ popsala proces posouzení žádostí o vydání majetku mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová.
Brněnské biskupství požádalo o vydání více než tří tisíc hektarů půdy, které si mezi sebou rozdělí 451 farností. S pozemkovým úřadem zatím podepsaly 198 dohod. „To znamená 1 318 hektarů půdy. Zhruba čtvrtinu dohod už máme schválených,“ informovala mluvčí biskupství Martina Jandlová.
Vzácný obraz, vyškovský pivovar
Některé obce už ale na rozhodnutí o pozemcích nemohly čekat. V Šaraticích na Vyškovsku si museli poradit se stavbou kanalizace a silnice. „Zvolili jsme proto jinou trasu,“ podotkl starosta Šaratic Karel Kalouda.
Nejasná situace nadále trvá v otázce vlastnictví pozemků, na kterých sídlí vyškovský pivovar. Založil ho v roce 1680 olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna. Olomoucké arcibiskupství se domnívá, že v 90. letech minulého století ho převedli nelegálně.
„Připravujeme žalobu. Kdy ji podáme, zatím není jasné. Příprava může trvat i několik měsíců,“ informoval mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.
Provozovatel pivovaru Czech Beverage Industry Company nechce situaci komentovat a odkázala na Ministerstvo zemědělství, které vlastní areál. Firma je pouze nájemcem. „O žalobě nevíme. Další rozvoj podniku ale závisí na vyřešení otázky restitučního požadavku,“ sdělil mluvčí ministerstva Hynek Jordán.
Církevní restituce spadají pod Ministerstvo kultury. Podle jeho mluvčí Heleny Markusové pokračují podle stanoveného plánu. „Kromě toho, že Státní pozemkový ústav postupně uvolňuje pozemky, vyplácí stát za majetek také dohodnuté finanční kompenzace,“ informovala Markusová.
Nadále pokračuje také spor o vzácný obraz Madony z Veveří, který se nyní nachází ve sbírce Národní galerie v Praze. O dílo usiluje brněnské biskupství. Požaduje, aby se znovu posoudilo, kdo je skutečným vlastníkem.
„Pokud ale obraz získáme, ponecháme ho ve sbírce galerie,“ podotkla Jandlová. Rozhodující bude, zda biskupství o obraz přišlo před, nebo až po únoru 1948. Pokud se tak stalo před tímto datem, nemá na něho biskupství vlastnické právo. Už se mu naopak podařilo získat poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou na Vysočině.
Majetkové restituce řeší také Lesy ČR. Nejvíce pozemků zatím vydali na Brněnsku, Blanensku a Znojemsku.
