Nikoliv Zlín, ale smůlu označil po třetím finálovém zápase brněnský Jan Káňa za největšího soupeře svého týmu. "Padesát minut hrajeme u nich ve třetině, ale nemáme štěstí. Nám to tam nepadá, jim ano," postěžoval si mladý útočník.
Dát ve třech zápasech jediný gól, to je dost frustrující...
Nadšení z toho určitě nejsme, ale co se dá dělat. Gólman chytá, nám se to tam neodrazí. Nezbývá nic jiného než věřit, zakousnout se a i kvůli divákům to nějak uplácat a ještě jet do Zlína.
Nutí vás soupeř v útoku k velké improvizaci?
Snažíme se hrát to, co hrajeme celý rok. Možná to vypadá, že honíme puky po rohách, ale je to všechno způsobené tím, že nám to nelepí, že se nám to neodrazí na hokejku. A Zlín nás svou skvělou obranou do šancí jednoduše nepustí.
Myslíte, že za vaší nízkou produktivitou stojí jen smůla? Není Zlín prostě lepší?
Nevím. Říká se, že kdo nemá štěstí, nemůže vyhrát. My jsme ho měli proti Spartě, tak doufám, že jsme si ho nevybrali všechno a že na nás ještě do toho posledního zápasu počká. Protože jinak nevíme, jak si vysvětlit, že jim ta střela proletí a odrazí se přímo na hokejku zlínskému hráči. A my tam stojíme tři a lítá nám to na nohy nebo na druhou stranu.
Byl pro vás první gól velkým povzbuzením?
Určitě. Všechny nás to nakoplo a ta třetina podle toho vypadala. Měli jsme tlak, byli jsme u nich ve třetině. Ale pak tam vystřelí obránce, mně to ještě proletí mezi nohama, odrazí se jim to na hokejku a najednou je z třetiny, ve které jsme dominovali, výsledek 1:1. Je to uklidnilo, hráli tu svou obranu a my jsme se zase nemohli prosadit.
Co se dá vymyslet?
My už třetí zápas vymýšlíme furt něco jiného - a furt nic. Ale nesmíme se na to vykašlat. Musíme do toho vletět jako do toho třetího zápasu a doufat, že v první třetině třeba dáme víc gólů a pak to zatáhneme, aby to Zlín musel otevřít. Ale já bych neřekl, že to od nás byl špatný zápas. Měli jsme je pod tlakem, stříleli jsme, všechno tam bylo, ale bohužel chybí gól.
Je Zlín těžší soupeř než Sparta?
Zatím to tak vypadá. Oni za tím jdou a hrají účelný hokej, který na nás zatím funguje. Už ani nevím, co dál vymýšlet, ale musíme věřit.
