"Některé věci zůstávají nedořešené. Není to jednoduchá záležitost," řekla iDNES.cz při odjezdu z Úřadu vlády ministryně pro místní rozvoj a první místopředsedkyně ANO Věra Jourová. Netvářila se příliš optimisticky.
L"Žádná ze stran nezablokovala jednání. Došlo k posunu v tom, že jsme definovali oblasti, kde shoda není a posunuli jsme to na vyšší úroveň, pro jednání předsedů," uvedl lidovecký místopředseda Jiří Bartošek.
Začínáme skoro od začátku, řekl Vondráček
Výhrady hnutí ANO popsal už před tím odpoledne Vondráček. "Nesouhlasíme s celou řadou věcí, počínaje koncentrací moci u generálního ředitele, konče výběrovými řízeními," řekl. "Musím bohužel konstatovat, že možná postup, který byl do této chvíle zvolen, nebyl úplně šťastný. Máme sice na stole nějaké paragrafové znění od týmu pod vedením ministra Dienstbiera, nicméně to znění neodpovídá tezím, které jsme měli na začátku. Začínáme skoro od začátku," prohlásil poslanec za hnutí ANO.
"Dohodli jsme se, že se dohodneme. Nic jiného nám nezbývá, pokud nechceme ohrozit čerpání pěti set miliard korun z Evropské unie. Služební zákon být přijat musí," řekl iDNES.cz Tejc. Zákon, který má odpolitizovat státní správu a zabránit zemětřesením na ministerstvech a v dalších úřadech po každých parlamentních volbách, je totiž podmínkou EU, aby Česká republika vůbec peníze z evropských fondů v příštích letech mohla čerpat.
K pozměňovacímu návrhu ke služebnímu zákonu, jak ho připravl Dienstbier, měli zásadní výhrady lidovci. Služební zákon podle nich nesmí přenést velkou moc do rukou úředníků. Už dříve lidovci řekli, že moc úředníků nesmí připomínat bývalý ÚV KSČ, tedy ústřední výbor komunistické strany za minulého režimu, který fakticky o všem podstatném rozhodoval (více zde).
Služební zákon se nebude týkat NKÚ, shodla se koalice
Tejc iDNES.cz řekl, že určitý posun přece jen nastal: "Devadesátidevítiprocentní shoda je v tom, kterých institucí by se služební zákon týkal. Nebyly by mezi nimi Nejvyšší kontrolní úřad a Národní bezpečnostní úřad. Antimonopolní úřad je naopak mezi těmi úřady, které by spadaly pod služební zákon. Musí to ještě ale potvrdit lídři koaličních stran. Jednání bude pokračovat." To potvrdil i Bartošek.
"Nejpozději do 5. května bychom rádi měli finální podobu," řekl iDNES.cz Tejc, který se za ČSSD účastnil jednání spolu s ministrem Dienstbierem a jeho náměstkyní. V červnu by pak návrh schvalovala Sněmovna.
Zákon již v lednu prošel prvním čtením ve Sněmovně, což si dal prezident Miloš Zeman jako podmínku, aby jmenoval ministrem financí šéfa ANO Andreje Babiše. Koalice Zemanův úkol bleskově splnila, ale teď se ukazuje, že ke shodě má ještě daleko.
Spor je třeba o to, jak výrazný vliv by měl mít ministr na jmenování lidí na klíčové pozice. "Zavázali jsme se k vytvoření nezávislé, odpolitizované státní služby. Nyní narážíme na jinou realitu, že všichni by chtěli mít větší vliv na obsazování míst úředníků," citovala Česká televize Dienstbiera.
Poslanec Vondráček z hnutí ANO kritizoval v úterý například původně navržený systém výběrových řízení. Zatím se totiž počítalo s tím, že by zájemce o post ve státní správě skládal ještě odbornou zkoušku. Celou dobu by byl čekatelem s nižším platem. "To nám přijde nadbytečné, nároky jsou poměrně vysoké. Mohlo by to odradit mladé nadějné lidi," řekl Vondráček.
Podle Dienstbierova návrhu měli být státní tajemníci pro jednotlivá ministerstva vybíráni na sedmileté období komisí, jejíž dva členy by jmenoval generální ředitel a jen jednoho příslušný ministr. Nakonec se vyjednači tří vládních stran v úterý shodli, že i ministr by ve výběrové komisi měl dva zástupce.
