Česko by mělo mnohem více usilovat o respektování dějin a romské kultury prostřednictvím symbolických činů, jakým by bylo uzavření vepřína, na jehož místě byl za druhé světové války sběrný tábor Lety, uvedl podle AFP výbor se sídlem v Ženevě.
Spor o táborO vybudování pietního místa na místě tábora se začalo hovořit v roce 1995, kdy byl nedaleko areálu vepřína odhalen památník obětem. V roce 1997 ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala, a na místě nechala postavit důstojný památník. Od té doby se problém neustále odsouval. V dubnu 2005 Evropský parlament schválil v rámci rezoluce odsuzující diskriminaci Romů výzvu ke zrušení vepřína v Letech. Krátce poté vyvolal rozruch prezident Václav Klaus, který řekl, že tábor nebyl "koncentrační tábor v tom slova smyslu," s tím, že tábor nebyl určen pro Romy, ale "pro ty, kteří odmítli pracovat". Klausův názor vyvolal pobouření v řadách romských organizací i politiků. V dubnu 2007 premiér Mirek Topolánek (ODS) řekl, že na přemístění vepřína nebude mít vláda peníze. Podobně se loni vyjádřil i premiér Petr Nečas (ODS). |
Česká republika by se k odstranění vepřína měla vyjádřit do roka, uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. "Já sama za sebe si myslím, že by vepřín měl být odstraněn. Je to zneuctění obětí a když jsem se zúčastňovala pietních akcí, tak je to tam i fyzicky cítit," řekla iDNES.cz.
"Na druhou stranu je potřeba říci, že pietní místo bylo v posledních letech zvelebeno, navíc tam chodí hodně návštěvníků," dodala Šimůnková.
Příští čtvrtek se koná v Letech další pietní akt a měli by se ho zúčastnit i někteří členové vlády, takže nejspíš budou s otázkou odstranění vepřína konfrontováni. "Já tuto otázku nastíním vládě co nejdříve, zřejmě při neformálním setkání s premiérem," uvedla zmocněnkyně pro lidská práva.
Výzvu uvítala romská iniciativa
"Pozůstalí po obětech nacismu z řad Romů tento krok (OSN) velmi vítají," řekl předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. "Je to pro nás opravdu radostná zpráva," uvedl. Podle něho by měla vláda na výzvu OSN okamžitě zareagovat.
Vztahy mezi Romy a českou vládou ohledně tohoto objektu jsou napjaté již téměř 20 let. Evropský parlament vyzval v letech 2005 a 2008 české úřady, aby sporný vepřín přemístily. "Na místech koncentráků by se prasečáky stavět skutečně neměly," dodal Růžička.
Mělo by Česko zavřít vepřín v Letech, jak požaduje výbor OSN?
Vláda v minulosti vždy argumentovala tím, že nemá na vykoupení vepřína potřebné stamiliony v rozpočtu.
Tábor v Letech u Písku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1 308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů.
V červnu 2010 bylo nedaleko místa, kde ležel tábor, otevřeno pietní místo, které tvoří přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun. Pietní místo v Letech nyní spravuje Památník Lidice.