Památník v Letech zahájil novou sezonu, další v sousedství vepřína

Památník obětem romského holokaustu v Letech na Písecku zahájil v pondělí svou čtvrtou sezonu. Zatímco Romové a politici se budou nejspíš dál přít o to, zda je důstojné, aby v místě, kde umírali lidé, stál vepřín, místní už to příliš neřeší. Na vykoupení a zbourání areálu stát beztak nemá peníze.

Památník romského holocaustu si loni v červenci přijel prohlédnout i premiér Petr Nečas. Na místě prohlásil, že na zbourání nedalekého vepřína nejsou ve státní kase peníze. | foto: Slavomír Kubeš, MF DNES

Lidé v Letech jsou v názoru na památník, který připomíná sběrný tábor z let druhé světové války, téměř jednotní. Nedaleký vepřín, z něhož je v létě cítit zápach, jim nevadí. "V době, kdy stát nemá ani korunu navíc, by to bylo vyhazování peněz. A proč rušit něco, co funguje?" říká jeden z obyvatel, který nechtěl uvést své jméno.

Tábor v Letech

Sběrným táborem prošlo 1 309 lidí, z toho 326 jich zemřelo především kvůli špatným hygienickým podmínkám či na tyfovou epidemii v letech 1942 až 1943. Ze 30 dětí, které se v táboře narodily, nepřežilo žádné. Většina zemřelých je pochována na hřbitově v Mirovicích.

Stejně ale hovoří většina lidí včetně starostky Blanky Hlavínové. "Od doby, co pietní místo spravuje Památník Lidice, je vše hezky upravené, udržované, propagované. Jezdí sem nyní i školní výlety," komentuje starostka Hlavínová a dodává, že obyvatelé už dávno problém vepřína neřeší.

"Maximálně se tam dojdou čas od času podívat, ale to je vše. Vepřín tady funguje, má pronajaté i pole, o které se stará, a byla by škoda rušit něco, co prostě funguje. V létě, když dubový les mezi památníkem a vepřínem obroste, tak ani není vepřín vidět a to, že je občas cítit zápach? Prostě žijeme na vesnici," dodává starostka Hlavínová.

Dnes, v den zahájení nové sezony památníku, mohli návštěvníci v infocentru zhlédnout výstavu František Kánský, český četník a dozorce z tábora Lety. "Vznikla z unikátních dokumentů, které získal v říjnu 2012 Památník Lidice z pozůstalosti Františka Kánského," upozornil ředitel památníku Milouš Červencl.

Kánský byl na jaře 1941 převelen jako dozorce do kárného pracovního tábora v Letech, z něhož se později stal sběrný tábor pro Romy. Sloužil tam podle vlastního vyjádření se sebezapřením, nedobrovolně. Když se vrátil zpátky k četnictvu, zachránil během nacistické okupace řadu lidí před zatčením a některé i před smrtí.

U příležitosti nové sezony byla také představena publikace Ctibora Nečase Pamětní seznam - 1, Lety, která je vzpomínkou na ponurou minulost letského tábora. Návštěvníci si ji mohou koupit za 150 korun.

Od úterý do 31. května pak bude v infocentru výstava nazvaná Lidičtí muži v boji za svobodu. Návštěvníci si mohou v prostorách památníku také vyzkoušet zvukového průvodce pro chytré telefony, který byl spuštěn před ukončením loňské sezony.

Památník chce navíc od léta vystavit model původního tábora o rozměrech zhruba metr krát 1,5 metru. Vyrábějí ho studenti odborné školy v Teplicích. "Pokud se nám tento záměr osvědčí, rádi bychom se pak pustili také do modelu Lidic. Ovšem to by bylo až příští rok," uvedl Červencl.