Mechanici sice stihli vůz opravit, ale pak neudržel Porsche 997 GT3 na silnici ani Pivoda. "Potom, co Philipp auto rozbil, jsem se najednou ocitl psychicky pod tlakem, chtěl jsem jet co nejrychleji a udělal jsem taky chybu. O nic už ale nešlo, závod byl rozhodnutý," vysvětlil jedenadvacetiletý pilot z Horní Moštěnice u Přerova.
V autě jste odjel dva úseky. Při tom prvním vám začalo pršet, při druhém přišla nehoda.
První úsek byl fantastický, probíjel jsem se dopředu za poměrně těžkých podmínek. Stmívalo se, což není nejpříjemnější, ale jel jsem rychle. Když začalo pršet, tak jsem dovezl auto na slikách (hladkých pneumatikách) v pořádku do boxu s minimální časovou ztrátou. Pak pokračoval Lee v tempu, předjížděl jedno auto za druhým a poprvé jsme se v závodě dostali do první dvacítky. Druhý stint byl krátký a byl ovlivněný tím, že auto už bylo rozbité jednou předtím od Philippa.
Co se přesně stalo?
Jel na vodě, kde byl vylitý olej, a nečekal, že to bude takový problém, když viděl červenožluté vlajky. Vůbec ale nezatočil do zatáčky, rozbil předek, pak se auto hodinu a půl spravovalo. Pak jsem chtěl jet co nejrychleji, měl jsem pocit, že dráha je suchá, ale překvapilo mě jedno mokré místo a o pár centimetrů jsem se neudržel na trati. Nordschleife je neúprosná.
V noci byl závod přerušený na devět hodin kvůli silnému dešti. Už se nedalo jet?
Tak dlouhá přestávka byla poprvé v historii. Okruh je specifický nevyzpytatelným počasím, ale letos vybočovalo ze všech norem. Auta vůbec nemohla jet na plný plyn, dostávala aquaplaning už při nízkých rychlostech. Tak to bývá, když je silný déšť a takto členitá trať. Na několika místech doslova teče potok, a to stačí i jen slabý déšť. Při silném dešti by to nebylo závodění, ale jen snaha udržet se na trati.
Nordschleife se přezdívá Zelené peklo. Platí to?
Bezezbytku. Celou dobu se jede v lese, trať je úzká, člověk nevidí za horizont a je tam řada nebezpečí, nástrah. Specifikem závodu je spousta aut na trati s tím, že ne všechna jsou v nejlepší technické kondici, takže co chvíli je někde vyteklý olej. Na to se musí pilot připravit, to dělá závod ještě komplikovanější.
Který úsek se vám dostal pod kůži?
Oblíbenou mám pasáž Flugplatz, kdy se jede přes horizont do pravé zatáčky a auto je čtyřmi koly ve vzduchu. Neoblíbený úsek je na konci nejdelší roviny, kdy se spojuje Severní smyčka s okruhem Grand Prix. To místo je nepřirozené, hrbaté a špatně se odhaduje, kde začít brzdit.
Jinak vám trať vyhovuje?
Neměl jsem problém s tím, že bych špatně předjížděl. Spíš jsem celkově získával, bylo jen pár aut, která by ztrácela předjížděním méně než já. Bral bych to v rámci vytrvalostního závodu jako velkou výhodu, ale nese to s sebou velké riziko.
Nordschleife je unikátní svojí délkou přes dvacet kilometrů. Je problém si ji zapamatovat?
Trať si člověk zapamatuje poměrně rychle, po jednom dni testování už jsem ji znal. Pak musí člověk dlouho pilovat, aby dostal tu největší rychlost, a bude trvat několik let, než se vůbec přiblíží těm, kteří tu jezdí deset nebo dvacet let. Délku okruhu spíš vnímám jako výhodu v tom, že tam, kde jedete při jiném vytrvalostním závodu za hodinu a půl dvacet třicet kol, tady jich objedete osm devět a není to takový stereotyp. Osm kol člověka neunaví a nenudí se na trati.
Takže se rád vrátíte i za rok?
Nevím, jestli za rok, ale je to největší závod, co jsme zatím jeli, a bylo by fajn tu jednou udělat výsledek. To ale bude záležet na podmínkách.
Mrzí nehoda o to víc, že letos jste se rychlostně první desítce blížili?
Rychlost máme, a pokud se poskládá šikovná posádka, problém bych tu neviděl. Jenže my jsme ji ukázali v šesti hodinách, což je ve čtyřiadvacítce nic, to je pořád ještě sprint. Pokud budeme mít štěstí a vyhnou se nám komplikace, tak můžeme výsledek udělat kdykoliv. Tedy pokud se bavíme o první desítce, protože vítězství je o něčem jiném, musí se jet úplně na krev. Pokud ale půjde štěstí naproti, dá se o desítce přemýšlet.
Pro vás to byl první start na čtyřiadvacetihodinovce. Co vám ukázala?
Nedokázal jsem si představit, jak je komplikovaná. Kdyby se závod nepřerušil, tak by to bylo ještě o několik stupňů složitější kvůli únavě a nedostatku spánku. Je to další věc, na kterou je potřeba se více připravit, možná jsme to trochu podcenili. Spíš jsem si vůbec nedokázal představit, co všechno to bude obnášet.
