Premiér Petr Nečas po jednání uvedl, že první schůzka ukázala snahu nalézt shodu. "Když bych měl shrnout výsledky toho jednání do jedné věty, tak jsme se dohodli, že se budeme dále dohadovat. To znamená, není zatím nalezený výsledný kompromis, budou poslány připomínky, zpracovány pozměňovací návrhy, o kterých se bude posléze jednat na stranických grémiích," uvedl předseda vlády.
Jednat se bude i o tom, zda je možné vázat podobu ústavního zákona a prováděcího zákona s dalšími normami. "Za ODS mohu říct, že je to pro nás neschůdná cesta. Nicméně o tom obsahu ústavního zákona, tak prováděcího zákona jsme připraveni dále jednat," doplnil Nečas.
Proti spojení finanční ústavy s jinými zákony je i TOP 09. "S čím souhlasit opravdu nemohu ani jako ministr financí, ani jako zástupce TOP 09, je, aby tyto návrhy, pro které hledáme ústavní většinu, byly spojovány s daňovou legislativou, která byla předložena v rámci rekodifikace občanského zákoníku," řekl místopředseda strany Miroslav Kalousek.
Sociální demokracie trvá na tom, že do voleb už nebudou předkládány návrhy, které by významným způsobem snižovaly příjmy veřejných rozpočtů. "ČSSD požaduje, aby součástí celkové dohody bylo moratorium na snižování příjmů státu až do voleb," řekl šéf strany Bohuslav Sobotka. Jako příklad uvedl nedávný návrh na urychlení konce daně z dividend, které by nově mělo začít platit od roku 2014.
Nečasův kabinet potřebuje na schválení normy ústavní většinu
Vláda se bez podpory opozičních stran v tomto případě neobejde. Ke schválení ústavního zákona o rozpočtové kázni, jak se finanční ústava oficiálně nazývá, totiž potřebuje sehnat 120 hlasů ve Sněmovně. Ústavní většinou ji musí schválit také Senát, kde má přitom převahu sociální demokracie.
Finanční ústavu vláda schválila loni v říjnu, Sněmovna návrh poslala do dalšího čtení letos v únoru (více čtěte zde). Protidluhová brzda počítá například s tím, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry. Vzniknout má i Národní rozpočtová rada.
Návrh obsahuje také seznam opatření, která má vláda uskutečnit při zadlužení od 40 procent HDP výš. ČSSD požaduje, aby se rozmezí pro aktivaci opatření posunulo ze 40 až 50 procent HDP na 45 až 55 procent. Ministr financí Kalousek uvedl, že v zájmu dosažení kompromisu se posunutí pásem o pět procent nahoru proti původnímu návrhu nebrání.
