Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhuje za cenu pomalejšího osekávání deficitu povzbuzení ekonomického růstu. Podle strážce státní pokladny nelze ignorovat zpomalující ekonomiku eurozóny.
"V zájmu růstu a zaměstnanosti je na místě v dalších letech rozvolnit konsolidační úsilí. Zároveň reflektujeme i doporučení Mezinárodního měnového fondu, abychom konsolidovali uvážlivěji," říká ministr v rozhovoru pro MF DNES.
"Po dohodě s panem premiérem navrhuji, aby deficity státních rozpočtů na léta 2014 a 2015 byly 90 a 80 miliard korun. Tedy 2,7 procenta HDP v roce 2014 a 2,5 procenta v roce 2015," upřesnil Kalousek. Původně to mělo být 1,9 a 0,9 procenta.
K ambicióznímu snižování deficitu by se vláda měla vrátit, až se ekonomiku podaří rozjet. "Jsem přesvědčený, že ten správný krok pro naši ekonomiku je spokojit se prostě s tím, že v letech 2013 až 2015 bude deficit pod třemi procenty. To stačí. Až budeme mít nejméně dvouprocentní ekonomický růst, je možné opět se vrátit ke snižování schodků," uvedl v listopadu v rozhovoru pro MF DNES premiér Petr Nečas.
Ještě na jaře přitom vláda na snižování deficitu trvala. "Pokud nebude schválen konsolidační balíček, tak by to znamenalo, že bude deficit nad třemi procenty HDP a celkový veřejný dluh dosáhne hranice 50 procent v roce 2015," hrozil v dubnu premiér.
Kabinet prosadil přibrzdění valorizace důchodů a prodloužil vázání výdajů některým ministerstvům. Balíček zvyšující daně nyní míří do Senátu, odkud se pravděpodobně vrátí zpátky k poslancům. Ministr financí počítá s tím, že příští rok vytáhne lidem z kapes o 22 miliard víc, další roky o více než třicet miliard víc.
Zatím nesplněný slib zůstává trvalé zeštíhlení státní správy o dvanáct miliard korun v letech 2014 a pak ještě v roce 2015. Rušit se mají zdvojené činnosti a agendy úřadů se mají zjednodušovat, zbytečnosti škrtat. "Nerezignujeme na ohlášené úspory," slibuje Kalousek.
Místo deficitu, kvůli kterému bolestivě zvyšuje daně, teď děsí vládu zabrzděná ekonomika. "Ekonomika klesá již pět čtvrtletí v řadě a jde o nejdelší recesi v novodobé historii české ekonomiky," všímá si ekonom David Marek z Patria Finance. Příští rok očekává ministerstvo financí mírný růst 0,7 procenta, avšak odborníci mu vyčítají přílišný optimismus. Ještě v létě ministerstvo financí předpovídalo jedno procento.
Část polštáře v rozpočtu, který si vláda za cenu nepopularity a politických bojů pro příští tři roky vybojovala, teď použije na prorůstová opatření. Zatím je formulovala spíše obecně. Bude se odstraňovat administrativní a legislativní zátěž, zvyšovat konkurenceschopnost, podporovat inovace a export a efektivněji využívat peníze z evropských fondů. Podle ministra financí má jít víc peněz do dopravní infrastruktury a do vědy a výzkumu.
