Čeští fotbaloví reprezentanti nastoupí k přátelskému utkání se Slovenskem ve středu 14. listopadu v 17.:30 v Olomouci.
Když má Koller na své čtyři duely proti Slovákům zavzpomínat, jako první se mu vybaví hned ten premiérový, shodou okolností také v Olomouci a také šlo o přípravu. V srpnu 2002 český tým pod trenérem Karlem Brücknerem slovenské fotbalisty porazil 4:1.
"Dobře si vybavuju, že jsme tenkrát k tomuhle zápasu přijeli společně s Tomášem Rosickým, oba jsme totiž zrovna váleli v Dortmundu. A aby toho nebylo málo, oba jsme rovným dílem obstarali naše vítězství. Slováci sice vedli, ale já do přestávky vyrovnal, ve druhé půli jsem přidal další branku a Rosa je pak dvěma góly dorazil," vzpomíná jedenadevadesátinásobný reprezentant Koller, který dnes s rodinou žije v Monaku.
Suverénní vítězství v BratislavěSLOVENSKO - ČESKO 0:3 (0:2) Branky: 10. a 21. Sionko, 57. Koller |
Nejvíc si však český rekordman v počtu gólů za národní mužstvo (nastřílel jich 55) cení kvalifikačního vítězství ze září v roce 2006, kdy Češi v Bratislavě domácí Slováky smetli jednoznačně 3:0.
"To byla opravdu paráda. Slováci tenkrát byli pořádně namistrovaní, považovali za jasnou záležitost, že nás hravě vyřídí. Jenže ten zápas patřil Liborovi Sionkovi, který byl na pravém křídle k nezastavení a asi po dvaceti minutách jsme na Tehelném poli vedli dva nula, góly dával samozřejmě Libor. A po přestávce po rozehraném přímém kopu to do šance předložil mně a bylo to tři nula. Opravdu nádherná Sionkova partie," přibližuje Koller.
Proti Slovensku1. - 8. května 1995 v Bratislavě 1:1, příprava |
"Za rok jsem pak proti Slovákům nastoupil potřetí, byla to kvalifikační odveta, ale my už měli postup na mistrovství Evropy zajištěný, takže to byl spíš takový přátelák, který jsme vyhráli tři jedna."
O posledním zápase Česka se Slovenskem však Koller moc slyšet nechce.
S reprezentací oficiálně skončil prohraným utkáním s Tureckem na evropském šampionátu ve Švýcarsku. Psal se 15. červen 2008.
Mezitím se hrála další kvalifikace Česko - Slovensko, tentokrát šlo o účast na mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice. Národní mužstvo převzal po Brücknerovi jeho asistent Petr Rada, kvalifikaci nerozjel nejlíp, a když 1. dubna 2009 v Praze na Letné se Slovenskem prohrál 1:2, u reprezentace skončil. Týmu se pak ujal nový svazový předseda Ivan Hašek a v příští kvalifikaci na Slovensku museli Češi bezpodmínečně vyhrát, aby si udrželi naděje na postup.
Kollera tenkrát k návratu přemlouval kdekdo, včetně Haška. Dvoumetrový kanonýr se zdráhal, dlouho odolával, ale nakonec svolil. "Národnímu mužstvu v zápase na Slovensku pomůžu," ohlásil návrat po téměř patnácti měsících.
Poslední vzájemný zápasSLOVENSKO - ČESKO 2:2 Branky: 60. Šesták, 73. Hamšík z penalty - 68. Pudil, 83. Baroš |
"Že mě tenkrát Háša ukecal, toho nepřestanu litovat nikdy. Přemlouvalo mě tehdy hodně lidí, ale zrovna tak mě od toho řada lidí odrazovala. Bohužel, já se musel přesvědčit na vlastní kůži, že na mezinárodní fotbal už nemám. Byla to ode mě na hřišti katastrofa, byl jsem mužstvu spíš na obtíž než k užitku. A když mě pak deset minut po přestávce vystřídal Milan Baroš, naše hra se hned zvedla. Ale dokázali jsme jen remizovat dva dva a naše účast na mistrovství světa se tak vlastně rozplynula," ohlíží se Koller k 5. září 2009.
A co nejlepší střelec české reprezentační historie soudí o nadcházejícím střetnutí v Olomouci?
"Zápasy se Slováky vždycky měly takovou zvláštní atmosféru, člověk se na ně vždycky vyhecoval víc než na jiné soupeře. A že máme hodně zraněných? Já tu spoustu nováčků vidím docela pozitivně, protože věřím, že se budou chtít ukázat. Třeba takový Krejčí to může dotáhnout opravdu hodně daleko. Mě ten středeční zápas zajímá hodně a doufám, že ho někde na internetu chytím," uzavírá Koller.
