Proč jste se rozhodli Studentské volby po dvou letech zopakovat?
Už při pořádání prvního ročníku jsme avizovali, že se nejedná o jednorázovou akci, ale že chceme položit základy pravidelného projektu a pořádat další ročníky.
Jaký je hlavní smysl projektu?
Jeden z cílů je zvýšit účast prvovoličů v řádných volbách. Výzkum po skončení prvního ročníku to ukázal jako reálný cíl. O šest procent se totiž zvýšila účast prvovoličů ze škol, kde studentské volby proběhly. Projekt má také vést mladé lidi k aktivnější účasti na občanské společnosti, přiblížit jim volební systém a základní demokratické principy.
Kolik škol se do projektu přihlásilo?
Oslovili jsme s nabídkou uspořádat volby všechny střední školy v České republice. Volby by měly proběhnout na 180 školách. Víme, že je to trochu nešťastný termín. Chtěli jsme ale, aby neproběhly těsně před krajskými volbami a vyšlo to na první školní týden.
Studentské volby 2012Studentské volby se uskuteční 6. září na středních školách. Volit můžou jen žáci starší patnácti let. Projekt je součástí programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. Přihlášené školy dostaly informační texty o volebním systému v Česku, volební lístky či doprovodné didaktické materiály. Výsledky zpracuje agentura Millward Brown. "Opravdové" krajské volby se konají 12. a 13. října. Zhruba dvacet tisíc středoškoláků si vyzkoušelo volit nanečisto v dubnu 2010 před volbami do Sněmovny. Nejvíce hlasů dali TOP 09, následovaly ODS a Věci veřejné. Naopak příliš neuspěla ČSSD, která projekt ještě před hlasováním označila za útok proti sobě (více o výsledku studentských voleb 2010 zde). |
Převažuje nějaký typ škol, které mají zájem?
Je to víceméně rovnoměrně rozloženo jak po regionech, tak po typech škol.
Předpokládám, že studenti nebudou mít k dispozici jmenné kandidátky, ale budou vybírat jen stranu jako celek.
Přesně tak. Dostanou volební lístky, na kterých bude abecedně řazený seznam politických stran, které kandidují v konkrétním kraji, ve kterém škola sídlí. Výjimkou je Praha, kde krajské volby nejsou, přesto jsme chtěli pražským studentům tuto možnost nabídnout. Pražané proto budou mít stejné volební lístky jako Středočeský kraj.
Zvažovali jste uspořádat hlasování i k senátním volbám, které se konají souběžně s krajskými volbami?
Ano a nabízí se uspořádat studentské volby i v souvislosti s volbami prezidentskými. I když projekt není nikterak drahý, vždy je to otázka zajištění financí. Rozpočet na letošní volby je asi čtvrt milionu.
Nemáte obavu, že budou politici projekt zpochybňovat, stejně jako se to stalo před dvěma lety zejména ze strany ČSSD?
Tenkrát skutečně došlo k poměrně značnému zpochybňování, nyní jsme ale žádnou negativní reakci jak od stran, tak od jednotlivých politiků nezaznamenali. Doufám, že u toho zůstane. Nejčastější výtka směřovala k tomu, že dochází k porušení školského zákona, který zakazuje propagaci konkrétních politických stran na půdě školy. K tomu v našem případě rozhodně nedochází. Jediné místo, kde se politické strany v souvislosti se studentskými volbami na škole objeví, je seznam všech politických stran uvedený na volebních lístcích. Od začátku ale s kolegy tvrdíme, že politická témata do školní výuky patří.
Poučil vás předchozí ročník, že jste nyní udělali něco jinak?
Scénář bude velmi podobný. Volby probíhají hodně v režii studentů. Volební komise na školách jsou studentské a je tam supervize jednoho pedagoga. Výsledky od volebních komisí nesbíráme my, ale nezávislá agentura. Jediná výrazná změna oproti prvnímu ročníku je zveřejnění výsledků. Minule jsme se dohodli s Asociací krajů, tedy zřizovateli středních škol, že se výsledky zveřejní až po řádných volbách. Školy ale začaly výsledky samy zveřejňovat, tak jsme to publikovali cekově. Letos to bude bezprostředně po volbách, v ten samý den navečer nebo večer, aby nedošlo jako v prvním ročníku k určitým únikům.
