"Věříme, že se nám Studentskými volbami 2010 podařilo položit základ smysluplného projektu, který bude mít své pravidelné místo při výchově sebevědomých a zodpovědných občanů. O pořádání dalších ročníků uvažujeme," řekl iDNES.cz Karel Strachota z Člověka v tísni.
V listopadu má vedení neziskové organizace o druhém kole jednat. Rozhodnuto tak zatím není ani o tom, zda by se volby konaly pravidelně každý rok, či jen tehdy, když by byly volby do Sněmovny.
Je také možné, že by studentské volby nekopírovaly pouze sněmovní volby, ale třeba i senátní či eurovolby. Po supervolebním roce se v Česku bude znovu volit v roce 2012 v krajích a do třetiny Senátu.
První ročník vyšel neziskovku na 150 tisíc, většinu zaplatila za tištěné materiály pro školy, například za brožury o volebním systému. Pokud by se Člověk v tísni pustil do dalšího ročníku, musel by nejdříve získat grant.
Nenapadlo nás, že se z voleb stane téměř politikum
Podobu dalších ročníků studentských voleb zřejmě ovlivní i rozruch, jaký vzbudilo první kolo. Studenti rozhodovali o složení Sněmovny v dubnu, tedy těsně před volbami skutečnými. Středočeský hejtman David Rath to označil za propagaci politických stran, kterou zakazuje školský zákon.
Pochyby měla i tehdejší ministryně školství Miroslava Kopicová, která projekt zprvu zaštiťovala. Školy se poté začaly z projektu odhlašovat. Ve finále jich zbylo 145.
Asociace hejtmanů v čele s Michalem Haškem (ČSSD) pak označila volby nanečisto za nezvládnuté. Projekt se podle hejtmanů stal "předmětem nejtvrdšího politického boje" a "nehorázného útoku proti ČSSD".
Výsledky voleb ukázaly, že mladí lidé fandí pravici. Z 20 233 platných lístků (volební účast dosáhla 51,1 %) dostala nejvíc hlasů TOP 09. Propadli naopak sociální demokraté. Hlasy dostala od studentů i extremistická Dělnická strana (viz Proč uspěli u studentů neonacisté? Recese i radikalismus, míní politici).
"Rozhodování to ovlivní v tom, že jsme si všichni uvědomili, že studentské volby jsou citlivá záležitost. Nenapadlo nás, že se z toho stane skoro až politikum," podotkl Strachota.
VÝSLEDKY VÝZKUMUCo považují studenti za největší problém v ČR? Hlavním důvodem nižší angažovanosti mladých lidí je podle studentů znechucení z politiky, pocit, že nemohou nic ovlivnit, a lhostejnost k dění v občanské společnosti. Důvodem, proč mladí lidé volí pravicové strany, jsou obavy z komunismu (11%) a snaha pravicových stran snižovat státní dluh (8%). Studenti uváděli jako důvod i expředsedu ČSSD Jiřího Paroubka. |
Povolební průzkum ve školách: Chceme další kolo
Studentským volbám předcházelo dotazníkové šetření, podle něhož mezi mladými lidmi převládá pocit, že nemohou ovlivnit společenské problémy a že nemají moc informací o tom, jak se zapojit do veřejného dění.
Dotazníky dostali studenti i po volbách. Průzkumu se zúčastnily dva tisíce mladých, včetně těch, kteří se voleb neúčastnili. Ukázal, že Studentské volby 2010 zvýšily účast prvovoličů v řádných volbách o šest procent. Téměř čtvrtina nezletilých studentů v dotazníku uvedla, že je školní volby motivovaly k tomu, aby po dosažení věku 18 let chodili volit.
"Před volbami jsme říkali, že si přejeme, aby se díky studentským volbám zvýšila účast prvovoličů z řad studentů v řádných volbách, a šetření potvrdilo, že k tomu došlo," potvrdil Strachota.
Průzkum také ukázal, že studenti považují fiktivní volby za dobrý nápad a že by se v případě druhého kola chtěli zúčastnit.
