"Vedle na první poslech nápadné zvukové odlišnosti čínské hudby patří k jejím nejcharakterističtějším rysům převládající programní zacílení s četnými mimohudebními významy. Stejně jako je tomu u čínského básnictví či výtvarných umění, zůstává také pro čínskou hudbu nejčastějším zdrojem inspirace a námětovým okruhem příroda," uvádí dramaturg Pražského jara Antonín Matzner.
Upozorňuje, že čínské nápěvy i instrumentální skladby líčí především přírodní scenerie, známé z veršů čínských básníků: východ nebo naopak západ slunce či měsíce, odlesky jejich paprsků na hladině řek a jezer, jarní tání sněhu na horských hřebenech, skalní koryta divokých bystřin probouzejících se ze zimního spánku, majestátní proud některého z čínských veletoků či fascinující krása nebo vůně roztodivných květů.
To potvrzuje i program pražskojarního koncertu, na kterém budou ukázky klasické čínské hudby s názvy, jež s sebou nesou nezaměnitelný odér orientální atmosféry, například Píseň z rybářské loďky při západu slunce, Jaro přichází k řece I, Vůně jasmínových květů, Měsíčním světlem zalitá jarní řeka nebo Úplněk a nádherné květy.
Dunhuang New World Ensemble vznikl v roce 2005 jako firemní ansámbl přední továrny na hudební nástroje Dunhuang v Šanghaji. Všechny členky jsou absolventkami vyhlášené šanghajské konzervatoře. Od založení souboru pořádají pravidelnou koncertní sérii Noc v Dunhuang v řadě provincií jihozápadní a severozápadní Číny.
Účinkovaly na čínských hudebních výstavách v Singapuru, Indonésii a na Tajwanu a v rámci kulturní výměny podnikly turné po Japonsku, spojené s přednáškami a kurzy. Vystoupily na Čínském národním dnu v SRN, v průběhu olympijských her v Pekingu účinkovaly v každodenním vlastním programu a po dobu trvání Světové výstavy v Šanghaji hrály šest měsíců v pavilonu čínské expozice.
