V jednu chvíli to byla skutečně jeho exhibice. V úseku na přelomu poločasů nastřílel šestnáct bodů za pět minut a skoro to vypadalo, že by se do koše trefil i z parkoviště.
"Dařilo se, a když se to takhle povede, hned mě zápas baví víc," pochvaloval si Simmons po nymburské výhře 79:62. "Mnohem líp se pak cítím i v obraně."
Vaše střely trefovaly koš hlavně uprostřed utkání. Bývá to vaše oblíbená pasáž?
Žádné oblíbené úseky nemám. Jednou to vychází lépe na začátku, podruhé zase na konci. To je spíš náhoda.
Během zápasu vás trenér netradičně využil i na rozehrávce. Nezaskočilo vás to?
Já jsem s basketem začínal jako rozehrávač. Takže mě to na té pozici baví, i když se k ní nedostanu příliš často.
V koncovce jsem čekal, že vás trenér při velkém náskoku více prostřídá.
Naopak, trenér žádal, ať udržíme co největší rozdíl. Měli jsme dál střílet, co to šlo. Bodový rozdíl může být klíčový pro vzájemné zápasy, které v tabulce v téhle fázi soutěže často rozhodují.
Po úterku máte vy a Valencie v tabulce po dvou výhrách a ostatní dva soupeři naopak po dvou prohrách. Může to být klíčové?
To si vůbec nemyslím. Do konce zbývá ještě hodně zápasů. Důležité je, že jsme zvládli vyhrát doma, protože to je jasný klíč k postupu. Pokud doma ani jednou nezaváháme, mělo by to stačit.
