Když jsme brněnskou Muzejku testovali před dvěma lety, odcházeli jsme s nudným salátem v žaludku a zklamaní. Šedý hospodský průměr se ale asi před čtrnácti dny proměnil ve velmi zajímavý podnik. A z ošklivé kukly jako by se vysoukal barevný motýl. Zatím je to křehký koncept, který neumí prodat sám sebe.
test menuRestaurant a music club Mju:z Hodnocení: 80 % Vybíráme z jídelního lístku Modrohlav na másle s glazovanou zeleninou a brambory 105 Kč. Smažený kuřecí řízek, bramborový salát 95 Kč. Jablečný závin 30 Kč. |
Dnes už bývalá Muzejka na Lidické je nyní restaurant a klub Mju:z. Název je víc hudební než jídelní. A je to škoda. Bylo by na co lákat. Až se nám pusa lepila od poctivé masové redukce. Přitom se nám dovnitř ani nechtělo. Zvenku totiž nic nenaznačuje, že kuchař zrovna v hrnci ohřívá nejlepší hráškový krém v Brně.
Útulnosti nepřidají ani svíčky na stolech
Útulný podnik to nebyl nikdy, to mu zůstalo i po rekonstrukci. Cítili jsme se tady opuštění jako v nádražní čekárně a rozsáhlý prostor nerozehřály ani zapálené svíčky na stolech. Od obrovských oken táhne ledový vzduch a obsluha si nás v liduprázdném sále zpočátku nevšímala. Velkými okny je vidět na křižovatku a tepající organismus města až příliš zasahuje do oběda. Kdo je městský typ a randál mu nevadí, zřejmě výhled na rušnou ulici ocení.
|
Do nové restaurace Mju:z jsme vešli s rozpaky. U krémové polévky jsme ale zavírali oči blahem. Nepřestali jsme ani u hovězího na víně. |
Podle obsluhy podnik zatím nemá jídelní lístek. Jistě, na tom obyčejném papíru chyběla nabídka nápojů, ale jinak nám takové provizorium nevadí. Nabídka jídel je totiž stručná a dobře promyšlená. Nají se tu vegetarián i masožrout. Za 95 korun se dá poobědvat polévka a hlavní jídlo. Hosté mohou vybírat i ze sedmi dalších jídel a tří dezertů.
Kuchař vaří hovězí maso, kuřecí, vepřové i rybu. A menu doplnil těstovinami a salátem. Tady se nevaří tajuplné kombinace, ale obyčejné kroupy a hrášek. Ale jaký! V Mju:z kuchyni (podle webu) šéfuje Vilém Harašta, odchovanec brněnského kuchařského mága Michala Götha.
Po ochutnání hráškového krému jsme měli pocit, že ingredience v hlubokém talíři míchal sám Pán Bůh.
Chuť světle zeleného hladkého krému připomínala letní výlet do hrachového pole u babičky. Tak sladký a voňavý ten rozpasírovaný hrášek byl. Polévku ve velkém hlubokém talíři ozdobily kostičky opečené housky a nakrájená hladkolistá petrželka. Krásné a výtečné.
Radost z polévky vystřídala radost z masa
Nadšení nás neopustilo ani u dušeného hovězího na červeném víně se zeleninou za 145 korun. Šťáva z masa se totiž krásně propojila s výraznou chutí vína a hub v harmonický celek. Představte si, jak si tu tmavou a hustou, koncentrovanou chuť nandáváte na vidličku spolu s gratinovanými bramborami, které leží pod masem. Vykouzlit tak chuťově vyrovnané sousto dalo v kuchyni zabrat, ale námaha stála za to. Jen by hosté měli už z jídelního lístku vědět, že na talíři budou houby, každý je nejí.
Jako druhý chod jsme zvolili vepřové maso s kroupovým rizotem a česnekovou omáčkou za 105 korun. Přidat k vepřovému kroupy je skvělý nápad a vrací opovrhovanou lidovou přílohu na gastronomický piedestal. Trochu "mňadlavé" kroupy se k suššímu vepřovému hodily a šmrnc dotáhla hustá, česnekem jemně ovoněná omáčka a šťáva z masa.
Káva za jídlem pokulhává
Tři talíře plné souhry chutí, nápadů a poctivé práce. Mju:z má v kuchyni lidi, které vaření opravdu baví a na talíři je to vidět. Pochvaly nám ale došly při kávě. Servírovat espresso se sklenkou studené vody a konvičkou horké je příjemné. Jenže káva musí být dobře připravená, a to nebyla. Šálek byl příliš velký a pěna se rozpadla, ještě než jsme kávu mohli ochutnat. V šálku byla řídká voda bez vůně a to bylo po skvělém hovězí zklamání.
V Mju:z umí dobře vařit, i když dopředu nevíte, co vás tu čeká. Vezměte si ale svetr navíc, vynechejte kávu a skvěle si pochutnáte.
Čtěte ve středu v MF DNES: Aktuální díl seriálu Recenze restaurací čtěte ve středečních přílohách Brno a Jižní Morava.
