"Nejdříve Evropská střední škola ve Vídni, rok a půl v Číně, bakalářská studia v Kanadě a teď studium ekonomie a mezinárodního rozvoje ve Francii. Až dostuduji, rád bych se věnoval diplomacii ve službách OSN," vyjmenovává třiadvacetiletý Honza, čeho se mu už podařilo dosáhnout a jaké má životní cíle.
Dobrodružnou povahu má už od dětství. Třeba když se vydal ve čtyřech letech na malém dětském kole na strastiplnou mnohakilometrovou cestu od babičky domů. Či o pár let později na okružní jízdu rušnou africkou Káhirou s tamním taxikářem, který ho vyhodil z auta na jedné z křižovatek v centru. "Nedal jsem mu tehdy dýško, tak se naštval," vysvětluje s úsměvem.
Jít si tvrdě za svým...
Jeho dobrodružný studentský a cestovatelský život začal před jedenácti lety. "Rodiče objevili v novinách inzerát, který nabízel studium ve Vídni. Ocitl jsem se tedy na prestižní mezinárodní škole, kde se celý svět sešel na jednom místě," vypráví.
Bylo mu dvanáct a stýskalo se mu po domově. "Ale mamka byla tvrdá. Poprvé v životě jsem díky její neústupnosti pochopil, že když člověk něco chce a jde si za tím, dosáhne toho," říká.
Když mladík později začal studovat v Kanadě, splnil se mu další velký sen. "V té době mě už zajímala Čína a čínština. A tak jsem začal studovat učebnici pro samouky a zdravil jsem - ni hao - Asiaty na chodbě ubytovny. Bylo to trochu trapné. Někteří nebyli Číňani, což jsem samozřejmě nepoznal," směje se.
Za hranice pohodlnosti
Zájem o čínskou kulturu, jazyk a bojová umění jej přivedl i do vysněné země. "Čína, to je spousta dobrodružství. Můžete je zažít na ulici, obrovských bulvárech, v zapadlých restauracích, na krásných pohořích, u jezer nebo v nejodlehlejších vesnicích," vzpomíná na roční pobyt v zemi.
"Lidé jsou milí a obětaví. Aby pohostili, zacházejí daleko za hranice své pohodlnosti," říká.
Po návratu z Číny se přesunul do Francie. "Potkávám mnoho Evropanů různých národností. Lidé jsou tu milejší, než jsem čekal," popisuje.
Myslí si, že zážitky jsou lepší než hromadění věcí. "Co zažiju, zůstane se mnou po celý život. Zatím nevím, jak se můj život vyvine, jsem ale připraven podstoupit těžkosti, abych něco zažil a poznal," uzavírá student.
