"Od teď do konce roku se začnou do sítě připojovat ty největší projekty. Čekáme rekordní měsíce," uvedl místopředseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček. Zdroje připojené letos totiž dosáhnou na výkupní cenu až 12,25 koruny za vyrobenou kilowatthodinu.
Kdo se připojit nestihne, bude příští rok prodávat za méně než polovinu. Jak moc provozovatelům fotovoltaických elektráren záleží na tom, aby své projekty zprovoznili včas, dokládá loňský Silvestr. Během něj se do sítě připojilo 127 elektráren, které tak dosáhly na výkupní ceny o pět procent vyšší, než kdyby se připojily až po Novém roce.
Ke konci roku by tak mohly dodávat do sítě proud sluneční elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 1 400 až 1 600 megawattů, odhaduje regulátor. To by mohlo znamenat dle jeho propočtů zdražení proudu v příštím roce pro domácnosti o 11,5 až 12,7 procenta a pro průmysl o 16,5 až 18,4 procenta.
Vláda odmítá prudké zdražení, zatím však neví, jak mu zabránit
Koncová cena elektřiny v příštím roce vzroste především proto, že kvůli skokovému zvýšení počtu solárních elektráren prudce vzroste i výše příspěvku na obnovitelné zdroje, které platí spotřebitelé v měsíčních vyúčtováních. Letos je to 166 korun za jednu odebranou megawatthodinu, v příštím roce by to mělo být 506 až 547 korun.
Premiér Petr Nečas tvrdí, že cílem vlády je stlačit růst cen energií pod deset procent. S tímto cílem také vláda hodlá přijímat soubor opatření, která bude uplatňovat na všechny do konce letošního roku připojené fotovoltaické projekty.
I když se podaří zabránit dvoucifernému zdražení elektřiny, nebude to výhra. Letos sice cena proudu oproti loňsku mírně klesla, v předchozích letech však šplhala rychle nahoru. Například mezi lety 2007 a 2008 zhruba o desetinu. To však byla doba ekonomického rozmachu, kdy takové zdražení průmysl tolik nezasáhlo.
Průmyslníci chtějí za dražší proud kompenzace
Nyní však průmyslníci, kteří se teprve začali vzpamatovávat z ran ekonomické recese, očekávají zdražení s hrůzou. Dle Svazu průmyslu a dopravy (SPD) by i při desetinovém zdražení proudu dvěma pětinám firem, jejichž náklady na elektřinu jsou do deseti procent, klesl zisk v průměru o šest procent.
O více než 13 procent zisku by přišly firmy, u nichž náklady na elektřinu dosahují 11 až 20 procent. Takových firem je podle svazu více než třetina. Prezident svazu Jaroslav Míl tvrdí, že takový zásah do hospodaření by pro mnoho podniků byl likvidační.
"Všechny vládní návrhy, které doposud padly, jsou jen mlácením slámy. Jestli si někdo myslí, že energetické firmy dobrovolně zlevní, když se uvalí nějaká daň na příjmy z fotovoltaiky, nemá pravdu. My jako jediné efektivní řešení navrhujeme použití 90 miliard korun, které Česko dostane mezi lety 2013 a 2020 za prodané emisní povolenky na kompenzace drahé energie spotřebitelům," uvedl Míl.
Právě uvalení daně na příjmy z fotovoltaiky je jedním z návrhů, o nichž nyní jednají experti vládou ustaveného koordinačního monitorovacího výboru.
Podobný návrh bude prosazovat i opoziční ČSSD, která chce uvalit na příjmy z fotovoltaiky padesátiprocentní daň. Peníze z ní by šly do speciálního fondu, který by je pak přerozděloval zpět mezi spotřebitele. Toto opatření však považuje za "nesystémové" ministr financí Miroslav Kalousek, neboť by se taková daň vybírala až na jaře 2012 – skok roku 2011 by podle něj nijak neřešila.
Ve hře je daň na plyn, uhlí a elektřinu
Šéf resortu financí zatím neupřesnil, s jakými konečnými návrhy přijdou jeho lidé, uvedl však, ze mezi nimi bude konec až šestiletých daňových prázdnin pro již připojené "soláry" či změna odpisových skupin. Ta má změnit dobu odpisů na technologie fotovoltaických projektů z pěti až deseti let na dvacet.
Mezi další možnosti patří například návrh ministerstva průmyslu a obchodu na uvalení nové daně na plyn, uhlí a elektřinu, čímž by se mělo zdražení samotné elektřiny rozložit i na další energie. Problém takového opatření je však v tom, že by je v podstatě jako ekologickou daň zaplatili všichni – třeba i lidé, kteří se rozhodli používat ve svých vozech zemní plyn jako ekologicky šetrné palivo.
Proti jakýmkoliv zásahům do příjmů provozovatelů slunečních parků naopak vystupuje František Smolka z České fotovoltaické průmyslové asociace. Podle něj totiž počty o připojených elektrárnách ke konci roku, které uvádí ERÚ, jsou chybné a předpokládaný růst cen elektřiny je tak vysoce nadsazený.
"Pakliže je nyní připojených do sítě 818 megawattů solárních projektů, není možné, aby se do konce roku připojilo jednou tolik. Tolik jich rozestavěných zkrátka není, a i kdyby bylo, nemůžou se kvůli nedostatku materiálu i striktním podmínkám bankovního financování stihnout dokončit," tvrdí Smolka.
