Představovat na našich stránkách Tetris je zbytečné, znají ho i lidé, co jinak žádné počítačové hry nehrají. Jeho jednoduchý, ale zároveň nesmírně chytlavý koncept učaroval stovkám milionů hráčů napříč celým světem. Těžko uvěřit, že 6. června je to už čtyřicet let od té doby, co ruský matematik Alexej Pažitnov stvořil prvotní koncept.
Autor Tetrisu Alexej Pažitnov
Jakožto vědec zaměstnaný na sovětské Akademii věd dostal tehdy za úkol otestovat výkon počítače Elektronika 60, což se rozhodl udělat pomocí jednoduché hry. A tak vznikl Tetris (kombinace slova tetra, latinsky čtyři, a tenis), jednoduchý a snadno pochopitelný logický rychlík, kde má hráč za úkol rovnat padající geometrické tvary tak, aby mezi nimi nezůstal žádný volný prostor.
I když počítač tehdy neuměl zobrazit grafiku, takže padající tvary musely být tvořeny jen pomocí ASCII znaků, a ještě neexistoval systém na počítání dosaženého skóre, mezi zaměstnanci Akademie se hra stala hitem. Za nedlouho prý byla na každém počítači v Moskvě a kvůli poklesu produktivity práce musel například tamní lékařský institut svým zaměstnancům hraní Tetrisu zakázat.
Dnes si lze Tetris zahrát i ve virtuální realitě, hratelnost je ale pořád stejná.
Pažitnov věděl, že má v ruce hit, který by mohl uspět i za hranicemi, nevěděl ovšem, jak svoji myšlenku prodat. Svět se stále nacházel ve stavu studené války a kontakty se Západem byly obtížné. Práva na Tetris navíc podle tehdejšího autorského práva připadla Akademii věd, vedoucí z toho ovšem příliš nadšení nebyli, nechtěli totiž, aby vznikl dojem, že vědci na drahém hardwaru místo vážného výzkumu jen vytvářejí hry pro děti.
Jonas Neubauer je tetrisovou legendou, mistrovství světa vyhrál sedmkrát.
Dostat hru za železnou oponu pomohl obchodník Robert Stein, který autora hry kontaktoval pomocí faxu. I když jimi tehdy sám ještě oficiálně nedisponoval, prodal práva společnostem Mirrorsoft pro distribuci v Evropě a Spectrum Holobyte pro americký trh. Panovaly obavy, jestli si lidé budou chtít kupovat hru z „nepřátelského“ režimu, ale vydavatelé se toho nebáli a prosadili si ikonickou sovětskou stylizaci, kdy je nápis Tetris psaný azbukou a titulní obrazovku zdobí obrázek chrámu Vasila Blaženého z Rudého náměstí.
Tetris se prodával slušně, Pažitnov ovšem ze zisků nedostal ani rubl. Hořký však kvůli tomu nebyl a nechal se slyšet, že mu stačí vědomí, že se lidem jeho hra líbí.
Ikonickou ruskou stylizaci do hry přidali paradoxně až na západě.
K zaslouženým penězům se dostal až po své emigraci do USA, v roce 1996, kdy založil The Tetris Company a s pomocí právníků získal práva zpět. Celý právní boj, ve kterém hrálo důležitou roli i japonské Nintendo, byl tak komplikovaný, že o tom dokonce vznikl celovečerní film.
Pažitnov vytvořil ještě několik dalších her, žádná se ale obrovskému úspěchu jeho prvotiny ani nepřiblížila. Sympatický matematik dnes jako čestný host objíždí světové konference (loni se objevil i u nás na Game Developers Session), po vypuknutí války na Ukrajině se pak hlasitě distancoval od „Putinova nenávistného režimu“.
I když už výkon dnešních počítačů dokáže zobrazit téměř fotorealistickou grafiku, jednoduchý Tetris se hraje stále. Pořádá se v něm dokonce mistrovství světa (viz náš článek), loni se pak našel první člověk, který dokázal hru dohrát „do konce“ (viz náš článek).
Dostali jste po přečtení chuť si hru na chvíli vyzkoušet? Není problém, dnes si ji můžete jednoduše zahrát v prohlížeči nebo na mobilním telefonu, stejně tak ale i ve špičkovém zpracování s podporou virtuální reality (viz naše recenze Tetris Effectu). Jen pozor, čas u hry letí nějak rychleji.
