Patero typického českého zájezdového turisty
1. Zanícená nespokojenost naprosto se vším
Zapíchnout prst do líbivého obrázku v katalogu se zbrusu novým hotelem, krásnou písečnou pláží a obrovskou rozčepejřenou palmou, a pak už jen doufat, aby realita nebyla příliš odlišná.
Tak takhle to evidentně nefunguje. S kamarádkou jsme před pár lety zavítaly do Řecka. Koupily letenky, na netu našly útulný hotýlek a vyrazily. Na pláži jsme zcela neplánovaně skončily s početnou českou rodinkou a dvěma dvojicemi kolem 25 let.
"Ta delegátka je šílená,...stejná snídaně už týden,... písek není tak žlutý jako v katalogu,...lehátka jsou malá,...v okolí není žádná pořádná diskotéka,...ty parchanti furt řvou,...proč se jede na výlet zítra a ne pozítří? To loni, když jsme byli na tom Kosu,...foukal vítr, písek všude...hrůza!" Vydržely jsme to remcání asi dvacet minut, čaply ručník a jaly se najít klidnější kousek pláže.
S cestovkou jsem byla na dovolené jednou. Poprvé a naposled. Bylo mi osmnáct a byla to má první dospělácká dovolená. Jak jinak, byla to katastrofa. Delegát byl šílený, místo oblázků jsme měly ´oblázy´,... Ale i tak jsme si to užily. Prostě jsme se zaměřily na ta pozitiva, i když jich bylo poskrovnu. Proto jsem pak vzala cestování do svých rukou po vzoru každý svého štěstí strůjcem a vyplatilo se.
Chápu, že pro někoho je cestovka holou nutností. Pro toho, kdo se ani trochu nedomluví anglicky nebo se jednoduše moc neorientuje, je i hledání ubytování či letu na internetu nepřekonatelný problém. Rodiče s dětmi, kteří si chtějí užít alespoň trochu klidu a chtějí si dopřát all inclusive pobyt se všemi vymoženostmi hotelového resortu, asi také nemají na výběr.
2. Neuvěřitelná nenažranost aneb když jsem si to zaplatil
Co naplat, že v jídelně nápis hlásá ´Neodnášejte žádné jídlo, prosím´. Potom co si nacpu břuch, co zbyde, nacpu do kabelky, kapsy či jen tak ostentativně pronesu v ubrousku. Co na tom, že sváča je už za dvě hodiny?
3. Neschopnost si cokoliv zařídit aneb tupě zaplatím, co se mi řekne
Loni jsme vyrazily do Turecka. Začaly jsme v Istanbulu a skončily v Bodrumu. Právě tam jsme potkaly pár z východních Čech. Bydleli v hotelu, kde byl zrovna zájezd Čechů. Delegát jim nabídl, jestli se s nimi nechtějí podívat na Pamukkale. Prý za bezkonkurenční cenu. S díky odmítli. Stejně tak jako my zaběhli na hlavní třídu, oběhli pár cestovek, které nabízely výlety na různá místa a zájezd pořídili téměř za polovinu ceny, kterou delegát proklamoval jako bezkonkurenční.
4. Neznalost angličtiny aneb s češtinou nejdál dojdeš
"Ti řikám, koukej, tři sklenice medu 7,50 eur. Pocem, ti to znova ukážu (táhne prodavače k regálu), jedna, dvě, tři, jasný, ne?! Víc ti nedám. Tady máš a je to. To je hrůza Franto, viď?!"
Cenová akce se nevztahovala na med, ale na džemy na polici vedle, ale to bohužel pan prodavač české zákaznici v angličtině nevysvětlil. Paní tak zaplatila nepoměrně míň, ale prodavač ani nevyvíjel aktivitu, aby ji honil po ulici a dále se s ní dohadoval. Jen aspoň doufám, že ta hromada drobných, kterou ho paní zavalila, měla hodnotu těch avizovaných 7,50. A reakce pana prodavače? ´Bloody Czechs!´ Nikdo samozřejmě nevěděl, odkud jsem, ale i tak jsem se studem málem propadla.
Dalším způsobem, jak překonat jazykovou bariéru, je podle některých zájezdových turistů zřetelné vyslovení požadavku v češtině. Precizní artikulace je stěžejní. Hm, tak to bohužel nefunguje, ale podle zkušenosti to mnoha lidem opravdu nedochází.
5. Jiný kraj, jiný mrav aneb neúcta k jiným kulturám
Trocha slušnosti a tolerance k jiným kulturám by také neuškodily. Na severu Afriky si holt v době ramadámu občas odběhnou, ve Španělsku přes poledne zavřou. Na hlášky typu ´Karle, zavřeno, prej siesta!´ jsem opravdu vysazená. A minimálně pozdrav by měl být běžným standardem.
Nejenom my jsme ve škatulce. Někdo považuje Němce za arogantní, Italy za rozeřvané. Španělé nemají rádi Angličany, kteří v tlupách okupují Malagu či Ibizu, naklopěj do sebe pět piv a na problém je zaděláno.
Je mi jasné, že to v diskuzi schytám. Ale možná i vy máte neveselé zkušenosti s českými turisty. Bohužel si nemyslím, že bytí ve škatuli je pouze díky faktu, že nejsme tak 'lukrativní' jako návštěvníci ze Západu.
vaše zkušenostiJaké jsou vaše zkušenosti s českými zájezdovými turisty? Podělte se o vaše pozitivní i negativní zážitky v diskuzi. |
