Pošetřila jste síly na finále?
No, ten protivítr na první rovince, to byla hrůza. Ale když jsem pak viděla, že Britka McConnellová je dál za mnou, trochu jsem to vypustila. Tak jsem to zamýšlela, proč bych se měla hnát za prvním místem za každou cenu? Ať mi radši něco zbude na finále.
Nevylekala vás tedy Krivošapková, jak rychle začala?
Já to čekala. Ale už od mítinku v Gatesheadu jsem poučená, že jakmile mě někdo doběhne, musím dál běžet sama na sebe. To byl můj úkol.
Už asi určitě nelitujete, že jste čtvrtce dala v Barceloně přednost před dvoustovkou, že?
Určitě ne! Čtvrtku dělám pořádně necelý rok, finále je docela velký úspěch. Na dvoustovce vůbec netuším, jak bych mohla uspět. Dráha je rychlá, ale běžet rychle můžou všechny.
Víte vůbec, kdy naposledy běžela Češka ve finále na 400 metrů?
(Přemýšlí). Benešová v Sydney asi ne, co? Někdo po Táně Kocembové i Jarmile Kratochvílové, že jo? Tam byla ještě Fuchsová, ne?
Ano, před dvanácti lety v Budapešti.
To mi bylo dvanáct.
Tehdy měla i medaili...
Že bychom to zopakovali? Ale Rusky vydrží dvě tři rychlé čtvrtky za sebou. Uvidíme, jak jsem natrénovala já. Při rozcvičování jsem se cítila po delší době dobře. I kotníky mi šly, tak jsem věděla, že se zmáčknu. Ale co se mnou tady udělají dvě čtvrtky po sobě, zjistím až v pátek.
