Vcházíme do světa démantů, křišťálů, zlata a drahých kamenů. Sbírka Cartier – to jsou splněná přání úspěšných či urozených. Aneb jak prohlásil sir Elton John: "Jeď se svým Rolls-Roycem na Bond Street, kde se scházejí králové a šejci, udělej si radost, utrať pár litrů u Cartiera."
Na výstavu stojí za to se patřičně obléknout a vybrat bankomat. Prohlídku uměleckých kousků od Cartiera v Jízdárně Pražského hradu si ne každý může dovolit. Vstupné, které je ve všední dny 325 korun a o víkendu dosahuje 375 korun, vyjde dráž než v pařížském Louvru. Občas odradí i turisty.
Praha je jednou z dlouhé řady měst od Tokia přes New York po Peking, kterou tato přehlídka navštívila. Strohé a pravidelné rozvržení vitrín podtrhuje v příšeří síně oslnivost šperků. Ale je jich tolik, že na konci sálu už je člověk téměř přesycen.
Výstava mapuje celou historii dílny Cartier od jejího založení Louisem Françoisem Cartierem v roce 1847. A věnuje se i příběhům vybraných kusů, které představuje audioprůvodce či v menší míře druhá část expozice, kde jsou k vidění i návrhy klenotů, fotografie z dílen či snímky slavných vlastníků šperků.
Klenotník králů, král klenotníků
Anglický král Eduard VII. nazval Cartiera klenotníkem králů a králem klenotníků – mezi lety 1904–1939 byl oficiálním dodavatelem patnáctky královských dvorů. Ale posléze se mezi jeho zákazníky začali řadit i bankéři, filmové hvězdy či umělci.
Výstava neotřele ukazuje dvacáté století v novém kontextu, opepřené zajímavostmi ze života slavných: kdo by řekl, že za kultem největšího Cartierova výtvoru, prstenu ze tří kroužků bílého, růžového a žlutého zlata – motivu přezdívaného Trinity – stojí básník Jean Cocteau, který nosil dva?
Cartier svůj specifický styl podřídil především ženským potřebám – bohaté brože či náhrdelníky v girlandovém stylu konce devatenáctého a počátku dvacátého století nahradily například v předválečném období dlouhé náušnice, které se více hodily ke krátkým sestřihům emancipujících se žen.
Nejedna zakázka však byla výlučně mužskou záležitostí – jako náhrdelník pro indického mahárádžu Bhupindra Singha, který poskytl Cartierovi celou řadu svých klenotů k přetvoření, náramkové hodinky pro leteckého průkopníka Santose-Dumonta, po němž dokonce dostaly název, meč pro Jeana Cocteaua, nebo dokonce repliky měsíčního modulu Apollo 11, které byly věnovány Neilu Armstrongovi a dalším dvěma astronautům.
Ze stěn Jízdárny shlížejí na fotografiích spokojení majitelé Cartierových kusů – mezi nimi i vévodkyně z Windsoru, uznávaná pro svůj vytříbený styl, pro niž se její manžel vzdal trůnu. Ke šperkům, které jí koupil, si speciálně nechala šít šaty. Nepovažovala se prý za krásnou, ale oblékala se tak, aby na ni mohl být pyšný.
Je milé, jak zde tyto příběhy oživují klenoty, dávají jim hlubší rozměr. Bez nich by byla expozice jen strohým obědem bez šťavnatého dezertu. Pohled na umělecké skvosty a na oslepující mistrovské kousky vytrhuje z reality, inspiruje a zanechává v návštěvníkovi pocit výjimečnosti, který ještě umocňuje neustálý pohyb ochranky. Není třeba hned utrácet tisíce na Bond Street, i výstava je zážitek, který udělá radost. Ale jistě by ho ještě umocnila sleva na vstupném.
Firma Cartier: Cartier na Pražském hradě
Jízdárna Pražského hradu, Praha 1, kurátorka Eva Eislerová. Výstava trvá do 17. října.
Hodnocení MF DNES: 70 %
