Na loňském schodku, nejvyšším od roku 1990, se projevil propad celkových příjmů obcí, které meziročně klesly o 5,8 miliardy korun (2,8 procenta). Největší pokles zaznamenaly staturnání města, naopak nejnižší venkovské obce, kterým příjmy klesly "jen" o půl procenta. Praha do analýzy zahrnuta nebyla.
Ještě že byly dotace...
Obce dostávaly méně peněz hlavně kvůli nižšímu výběru daní, jejichž objem se obcím kvůli krizi snížil více než o desetinu. Kdyby tak obce nedostaly více dotací, jejichž objem se loni zvýšil přes 12 procent, skončilo by jejich hospodaření ještě horším schodkem. Dotace tak obcím pomohly pokles příjmů částečně nahradit.
Na celkovém záporném saldu se však vůbec nejvíce projevily zvýšené výdaje municipalit, jež stouply o devět procent. Velkou roli v růstu těchto výdajů hrály investice, na které si zástupci měst půjčovali peníze od bank. Podíl kapitálových výdajů se tak navýšil o tři procenta na 31 procent.
Výdaje rostou, ale naštěstí se "neprojídají"
"Rostoucí podíl kapitálových výdajů vnímáme pozitivně. Ukazuje to, že se obce chovaly hospodárně a ačkoliv zvyšovaly výdaje, směřovaly je do investic a ne od spotřeby. To mohlo podpořit podnikatele v regionech a pomoci při udržení pracovních míst," uvedl Jan Cikler, projektový manažer společnosti CCB - Czech Credit Bureau.
Právě díky tomu, že obce půjčky "neprojedly", na tom podle něj nejsou české obce se svým hospodařením tak zle.
Zdroj: CCB - Czech Credit BureauCelkový dluh obcí tak kvůli půjčkám posílil o 14 procent, což v průměru zatížilo jednoho jejich obyvatele částkou 5 845 korun. Ani tento rychlý růst zadlužení však není podle CCB v porovnání se státním dluhem, jež loni vzrostl o 18 procent, nijak hrozivý.
Rating jde dolů, počet insolventních obcí roste
Ze všech 6 238 obcí jich totiž své dluhy není zatím schopno splácet "jen" 45. "Ačkoliv loni bylo těchto obcí pouze 25, tak je to stále velmi malé procento. Českým obcím jako celek tak ztráta schopnosti splácet své závazky nehrozí," ujišťuje vedoucí analytického týmu CCB Věra Kameníčková.
Obce by si však podle ní měly dávat pozor nato, aby jim plánované projekty nepřinesly v budoucnu neočekávané výdaje. "Když si obec postaví čističku odpadních vod, zlepší to její životní úroveň, ale zároveň jí bude její provoz něco stát. Obce tak musí při plánování investic myslet na několik let dopředu," vysvětluje Kameníčková.
Podle jejího kolegy Jana Ciklera by pak zastupitelé neměly zapomínat také na vytváření rezerv, jež jim v budoucnosti mohou pomoci překlenout těžká období. Rozumná výše může dosahovat až desetiny běžných příjmů.
Pokud se jim rozpočty nepodaří sestavovat v delším období vyváženě, hrozí jim to, že se zhorší jejich rating a banky jim tak budou půjčovat za vyšší úrok, což jim jejich hospodaření bude dále komplikovat.
O růstu tohoto rizika svědčí i zhoršující se průměrný rating obcí sestavovaný CCB. Ten se loni proměnil tak, že nejhorší hodnocení C- dostalo 449 obcí, tedy o 91 více než před rokem. Naopak počet obcí s nejlepším ratingem A poklesl z 554 na 427. "Poprvé v historii počet obcí v nejhorším ratingu přesáhl počet obcí v nejlepším ratingu," konstatoval člen představenstva CCB Pavel Finger.
Zdroj_ CCB - Czech Credit Bureau
