Pro vládní návrh v horní komoře hlasovali všichni přítomní senátoři ODS a členové senátního klubu TOP 09 a Starostové. Přidalo se k nim ale i pět sociálních demokratů. Patnáct jejich kolegů se zdrželo a dva byli proti. Šéf sociální demokracie Jiří Paroubek je přitom důrazně proti rozšíření mise.
Ministerstvo obrany zdůvodňuje vyslání vojáků novou strategií spojenců, podle níž by zvýšení počtu vojáků mělo přispět ke stabilizaci situace v Afghánistánu a ke změně působení spojeneckých armád z vedoucího na podpůrné.
Kromě vojáků by do Afghánistánu zamířily i dva dělostřelecké radiolokátory Arthur.
Rozhodnutí leží na Sněmovně
Ve Sněmovně se při projednávání návrhu strhla vášnivá debata. Krátce po půl šesté ale byla přerušena a poslanci začali místo toho projednávat zákon o loteriích a jiných hrách, jak si odhlasovali na začátku dnešního jednání. Poté si ale místo k návratu projednávání o misích schválili, že tento bod přeskočí.
Kdy se k němu vrátí, není jasné. "Možná v dubnu, každým dnem je naše situace složitější," řekl v Senátu ministr obrany Martin Barták. Váhání s rozhodnutím je podle něj problém pro organizaci mise i investice do ní.
Podle stávajícího usnesení může letos v Afghánistánu působit maximálně 535 lidí. Podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka ale nyní v Afghánistánu působí pouze 455 vojáků. "Otázka tedy je, jak moc je nutné zvyšovat velikost kontingentu," uvedl Zaorálek ve Sněmovně.
Upozornil také na to, že afghánský prezident Hamíd Karzáí se nechal slyšet, že by uvítal především poskytnutí stipendií na českých univerzitách pro budoucí afghánské lékaře a inženýry. Ministr vnitra Mohammad Hanif Atmar by prý zase ocenil, kdyby se budoucí policejní důstojníci mohli připravovat v ČR.
Česká mise je ale podle ministra obrany Martina Bartáka nedílnou součástí spojeneckých sil a je obtížně nahraditelná. Její význam dokazuje podle něj i návštěva generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena v Česku, který přijel požádat o navýšení počtu vojáků. (o návštěvě Rasmussena v Česku čtěte zde)
K tomu přistoupily i další spojenecké země. Počty navyšuje například Polsko, Německo či Slovensko, důležitá je také účast zemí, které jsou na tom z ekonomického hlediska výrazně hůř než ČR, například Bulharska, Maďarska nebo Albánie, dodal Barták.
Terorismus se podle něj nedotýká jen Afghánistánu. "Když nedotáhneme akci do konce, vrátí se nám to i s úroky," podpořil jej poslanec Jan Vidím (ODS) s tím, že teroristé by se neprocházeli jen po horách Hindúkuše (pohoří v Afghánistánu a severozápadním Pákistánu - pozn.red), ale i po ulicích Londýna, Berlína, Varšavy, ale i Prahy.
